Aktuality

Halloween je tady! Svátek sice pro mnohé americký, ale přitom původně s kořeny keltských tradic. Než se nadějeme, listopad uteče jako voda. Na zlaté pentli se snese Mikuláš na zem a bude zbývat jen posledních pár dnů na vymyšlení a koupi vánočních dárků. 

Nevíte, co letos vybrat, aby to nebyl jen dárek do počtu?

Aby Vašemu blízkému přinesl i něco navíc?

… například lepší zdraví, dobrý pocit ze sebe sama nebo jen chcete obdarovaného pobídnout k prvnímu kroku, ke kterému se dlouho chystá?

Dárkovým poukazem nikdy chybu neuděláte a dotyčného potěší, že na něj myslíte a přejete mu to nejlepší co lze, tedy pevné zdraví.

Poukaz může být vystaven na kteroukoli z našich služeb (např. Jídelníček na míru) nebo na částku v jakékoli výši (př. 500,-).

Domácí šípkový čaj

Jak už bylo řečeno v článku ´Jak efektivně bojovat s chřipkou nebo jarní únavou?´, varem se vitaminy z části degradují, proto přinášíme recept na opravdu nadupaný šípkový čaj 🙂

40g celých šípků (nebo 20g drcených) zalijeme 1l studené vody a necháme vyluhovat 24hodin (v případě drcených stačí přes noc, ale před podáváním je musíme přecedit přes plátýnko, abychom se zbavili „chloupků“). Před podáváním doporučujeme ohřát (ne v mikrovlnce) na příjemnou teplotu a přidat lžíci medu, citron a špetku skořice (nebo kousek kůry).

Nakopávač imunity

½ červené řepy (75g)
1 ½ jablka (180g)
1 kávová lžička nastrouhaného křenu (5g)
1 hrnek vody
= cca 0,5l nápoje

Vše dáme do nádoby na výrobu smoothie a připravíme lahodný nápoj se spoustou vitaminů.
625 kJ / 159 kcal, B 2g, S 34g, T 1g, vláknina 9g

Hřejivý koktejl se špenátem 

2 hrsti čerstvého nebo 2 kostky zmraženého špenátu = 70g
2 jablka = 2*120 = 240g
1 hruška = 250g
1 cm čerstvého zázvoru = 5g
špetka kurkumy
1 hrnek vody

Postupujeme jako u předchozího receptu.
= cca 0,75 l koktejlu

1460 kJ / 349 kcal, B 4g, S 78g, T 3g, vláknina 19g

Šťavnatý barevný salát

50 dkg listových salátů, 6ks cherry rajčátek, 6ks ředkviček, 1 mrkev, 3 stroužky česneku, 10 dkg klíčků (mungo nebo čočka či hrách), 10 dkg mozzarelly, šťáva z poloviny citronu, 2 lžíce lněného oleje, chia semínka na posypání

V misce vyšleháme olej s citronovou šťávou a rozdrceným česnekem. Salátové listy potrháme, ředkvičky a rajčátka pokrájíme na kousky, mrkev nahrubo nastrouháme. Vše smícháme s dresinkem. Ozdobíme Mozzarellou pokrájenou na kostkya posypene chia semínky.

Nevíte, co letos vybrat, aby to nebyl jen dárek do počtu?

Aby Vašemu blízkému přinesl i něco navíc?

… například lepší zdraví, dobrý pocit ze sebe sama nebo jen chcete obdarovaného pobídnout k prvnímu kroku, ke kterému se dlouho chystá?

Dárkovým poukazem nikdy chybu neuděláte a dotyčného potěší, že na něj myslíte a přejete mu to nejlepší co lze, tedy pevné zdraví.

Poukaz může být vystaven na kteroukoli z našich služeb, například na nejvíce žádaný program Klasik nebo Jídelníček na míru, nebo na konkrétní částku v jakékoli výši (př. 500,-).

Poukaz si můžete vyzvednout přímo na Vámi nejbližší pobočce a nebo si jej nechejte zaslat pohodlně domů poštou.

OBJEDNÁVEJTE ZDE

Vyberte si ze dvou variant poukazu:

Chřipková epidemie je v plném proudu, kolem všichni kýchají a Vy se ze všech sil držíte? Nebo jste chřipku právě překonali a přemýšlíte, jak se co nejdříve dostat zpět do formy? I na imunitě a rekonvalescenci má významný podíl správně složená pestrá strava, stejně jako v boji proti únavě a vyčerpání.

Obzvláště v tomto pro organismus náročném období chřipek a viróz, je zvýšená potřeba vitaminů.  Až na několik výjimek je lidské tělo nedokáže syntetizovat, proto je nutné zajistit jejich příjem stravou.

Klíčovou roli představuje známý vitamin C, který je významným antioxidantem. Posiluje organismus proti únavě a vyčerpání, podílí se na ochraně buněk, tvorbě tkání a hojení ran. V případě, že člověk už onemocněl, pomáhá jeho vyšší příjem k rychlejšímu uzdravení. Nedostatek vitaminu C z běžné stavy se tudíž projeví zvýšenou únavou a náchylností k infekcím. Pozorovat můžeme bolesti kloubů a svalů, může se objevit i krvácení dásní nebo nosu. Největší množství vitaminu C obsahují šípky, acerola, černý rybíz, goji, rakytník, aronie, kiwi, křen, dále paprika, brokolice, kysané zelí, brambory… Vitamin C je však citlivý na vysoké teploty, a louhování, nejlepší je tedy konzumovat vybrané potraviny čerstvé, brambory vařit ve slupce (vkládáme vždy až do vařící vody!) či v páře.

Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje doplňovat vitamin D. Ten má většina české populace nedostatek. Optimální hodnoty pro dostačující hladinu vitaminu D v krvi jsou 100-125 nmol/l. Lépe tak zvládneme infekce. K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 – 4000 IU. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné a ženy po menopauze. Zajímavostí je, že obézní pacienti mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší. Představme si, kolik ryb či jiných potravin bysme denně museli sníst, abysme měli příjem 1 000 IU denně. Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla. To ale není reálné, denně na sluníčku taky nejsme, proto by prakticky každý z nás měl vitamin D doplňovat. Odborníci proto doporučují dodávat do těla vitamin D pomocí doplňků stravy z lékárny. Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další. Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.

Dalším ochranným vitaminem je retinol, tedy vitamin A a jeho provitaminy – karotenoidy (př. lutein, lykopen, zeaxantin). U dětí je zodpovědný za správný růst a vývoj celého organismu, u všech pak pomáhá posilovat obranyschopnost a odolnost sliznic (v chladném období i tedy vůči bronchitidám, zánětům dutin apod.).  Mezi zdroje vit. A patří vnitřnosti (hlavně játra), žloutek, ryby a mléčné výrobky. Z karotenoidů si tělo vit. A tvoří samo dle potřeby, avšak pro zajištění potřebného příjmu retinolu je potřeba v případě β-karotenu 6 krát větší množství, v případě ostatních karotenoidů ještě více. Výhodou je, že karotenoidy se nelze předávkovat, tělo použije jen potřebné množství a zbytek vyloučí. Karotenoidy jsou obsažené v barevné zelenině a ovoci (např. v mrkvi, rajčatech, paprikách, špenátu, kopru, v zelených natích petržele a celeru, v mladém ječmeni, meruňkách, švestkách, goji).

Vitamin E je dalším nezbytným antioxidantem, který pomáhá v boji proti infekcím. Je to souhrnný název pro skupinu látek, které se nazývají tokoferoly. Ty zvyšují detoxikační schopnosti jater, jsou významné v prevenci aterosklerózy a rakoviny. Vitamin E najdeme v rostlinných olejích a tucích, ořeších, semenech, pšeničných klíčcích, luštěninách a v celozrnných potravinách.

Vitamin B5 (kyselina pantotenová) také posiluje imunitu, snižuje pocit únavy a vyčerpání, pozitivně ovlivňuje kůži, vlasy a nehty. Je tedy potřeba i pro boj s jarní únavou. Dobré zdroje jsou játra, mléčné výrobky, kvasnice, maso, obiloviny a luštěniny.

Minerální látky a stopové prvky potřebujeme spíše v menším množství, ale jsou také nezbytně nutné.  V pestré stravě by neměly chybět. Imunitu podporuje nejvíce selen, zinek, železo, měď, mangan.

Kromě dostatku mikronutrientů nesmíme však zapomínat na jeden důležitý orgán, který má velký vliv na naši imunitu a to je naše střevo. Na střevní sliznici se nachází velká část buněk imunitního systému. Probiotické bakterie se snaží o to, aby ve střevě přežívaly jen žádoucí mikroorganismy. Probiotické bakterie bychom měli denně doplňovat ze „živých“, tedy zakysaných mléčných výrobků… případně po antibiotické léčbě formou doplňků stravy, kde jsou tyto hodné bakterie zastoupeny ještě hojněji. A aby i probiotické organismy měli vše potřebné musíme jim dodat tzv. prebiotika, jinak řečeno „živiny“ pro naši „hodnou“ střevní  mikroflóru. Hlavní zdroj prebiotik je vláknina, zejména inulin (najdeme jej hojně například v čekance, topinamburu, chřestu, cibuli a česneku – jehož významnou složkou je také alicin s širokými antimikrobiálními účinky). Pro významný obsah betaglukanů je pak favoritem hlíva ústřičná, která zvyšuje odolnost proti infekcím virovým, bakteriálním i plísňovým, pomáhá také při léčení ekzémů.

Dalšími protizánětlivými pomocníky jsou vhodné tuky – především polynenasycené omega 3 mastné kyseliny, které mj. tlumí alergické reakce, působí protisrážlivě a podporují mozkovou činnost. Nejlepšími zdroji jsou tučné mořské ryby, avokádo, všechny ořechy, semínka a oleje z nich (př. lněný, konopný olej).

Nelze opomenout ani nepostradatelný vliv bílkovin, kterých pokud máme ve stravě nedostatek mají za následek poruchu imunitních dějů vč. hojení a regenerace, poruchy v oblasti struktury a novotvorby buněk, narušení transportních a hormonálních funkcí organismu, změny v enzymatické aktivitě. Kvalitní zdroje bílkovin jsou například mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, luštěniny, ořechy aj. Hodně pozornosti je věnována chia semínkům, které lze přidat do jogurtu, smoothie, do pečiva, salátů…krom bílkovin obsahují i hodně omega 3 MK a vlákniny.

Malým zázrakem jsou i klíčky.  Naklíčená semena jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, enzymů, stopových prvků a rostlinných bílkovin. Na klíčení můžeme používat fazolky mungo, čočku, hrách, cizrnu, ředkvičky, oves, len, dýni, sezam, slunečnici, pohanku … možností je mnoho. Vybíráme vždy zdravá a chemicky neošetřená semena. Propláchneme je důkladně studenou vodou a pak zalijeme až jsou zcela ponořena taktéž studenou vodou, přikryjeme látkou a necháme přes noc na teplém místě bobtnat. Další dny semínka proplachujeme 2x denně studenou vodou a necháme pak vždy odpočívat ve tmě a v teple. Postup opakujeme, dokud nezačnou klíčit. Poté je ještě před konzumací dáme na několik hodin na světlo, aby se „nabily energií“. Pak jsou již připraveny ozdobit salát, brambory, rýži, nebo celé hlavní jídlo. Naklíčené vydrží v lednici 2-3 dny.

Ze zahrádky (v nasušené či zmrazené podobě) pak můžeme sáhnout po všemocných bylinách jako například echinacea (třapatka nachová), lichořeřišnice, kopřiva, lapacho a nebo koupit vilcacoru, ženšen, aloe vera, grepové kapky, případně nakouknout do spíže, zda najdete usušenou lípu, bezinky či pampeliškový sirup. Záleží, jak dobře jste se na zimu nachystali, ale co není doma určitě seženete ve zdravé výživě či na internetu.

Recepty na posílení imunity najdete zde.

Pevné zdraví všem přeje Nutrifit.

S velkou radostí oznamujeme všem klientům bývalým a i těm, kteří se k nám teprve chystáte, že nyní můžeme konečně odpovědět kladně:

OTEVÍRÁME ! ! ! 

Těšit se na vás bude naše nová posila kolegyně Bc. Martina Zapletalová.

Pro objednání termínu schůzky můžete volat na tel: + 420 704 836 992 nebo poslat email: kromeriz@poradnanutrifit.cz.

Sídlíme stále na ulici Štursova 10.

Závěrem děkujeme všem, kteří jste nám v průběhu posledních dvou let opakovaně psali, zda je již kroměřížská poradna v provozu a čekali jste trpělivě nebo za námi jezdili do Prostějova či konzultovali online.
Jsme rádi za vaši přízeň a snad i vás teď potěšíme pobočkou, která vám nyní bude lépe dostupná.

Tým Nutrifit.

V článku 9 pravidel pro letní mlsání s čistým svědomím jsme si řekli, jaká doporučení bychom měli v nejen v létě (ale nejlépe po celý rok dodržovat), abychom se cítili fit a mohli si i dopřát to, co máme rádi. Jaké záludnosti na nás v létě čekají a naopak, co máme preferovat.
Dnes už přinášíme konkrétní tipy na letní dobroty, které zvládne připravit každý. Zachutnají dětem i dospělým a nezaberou ani mnoho času.

Tipy na domácí zmrzlinu:

• Ověřená klasika
Do mixéru dejte zmražené jahody a banán, přidejte tvaroh a jogurt (1:1) pár kousků datlí nebo rozinek a vše rozmixujte do hladka. Zmrzlinu můžete podávat hned do misek a případně ozdobit kokosem.

• Letní fresh zmrzlina
Rozmixujte mátu s melounem a jahodami, nalijete do formiček na nanuk, dejte do mrazáku, už po na pár minutách budete mít lahodné letní osvěžení.

• Trochu exotiky
Rozmělněné mango smíchejte s chia semínkem, nechte chvíli odstát, ať chia nabobtnají a následně vložte do mističek nebo vaničky a šup do mrazáku. Za krátko můžete olizovat zmrzlinu plnou energie a vitaminů.

• Fit s jogurtem
Nalijte si večer do malých formiček jogurt s vaším oblíbeným ovocem (může být rozmačkané i mixované, nebo i kousky) a dejte přes noc do mrazáku. Hned po ránu se můžete zchladit lahodnou vychlazenou jogurtovou zmrzlinou.

Tipy na ostatní zdravé mlsání:

• Zdravý osvěžující pohár
Svoje blízké určitě neurazíte pohárem z kvalitního bílého jogurtu s čerstvým ovocem pokapaný javorovým sirupem nebo i s ořechy či semínky. Také můžete smíchat tvaroh se zakysanou smetanou, opět doplňte ovocem dle chuti a dochuťte skořicí a hoblinkami z kvalitní hořké čokolády.

• Ovocné špízy
Téměř jakékoli ovoce (banán, jablko, jahody, maliny, kiwi, ananas a jiné) můžete nakrájet na drobné kousky a proložit i rozinkami nebo rozpůlenými datlemi a dle fantazie napíchat na dlouhé špejle. Vytvoříte tak pestrobarevné osvěžující špízy, které jsou obzvláště skvělé na letní párty a i děti, které třeba do ovoce musíte nutit si je rádi dají.

• Ananas s dipem
Výborná a dietní varianta je čerstvý ananas, můžete ho opět „vylepšit“ např. namáčením jednotlivých kousků v jogurtovém dresinku, horké kvalitní čokoládě či karobové polevě (na tu potřebujete: karobový prášek, sušené mléko, obilnou kávu – caro, kukuřičný škrob a sladěnku – vše povařené v horké vodě).

• Oblíbené smoothie
Jako svačinu můžete připravit nejrůznější smoothie z rozmixovaného ovoce i zeleniny. Zde se meze fantazii nekladou a kombinací je nespočet. Nezapomeňte přidat i čerstvou mátu, nebo meduňku, případně limetku nebo citrón, ale i bazalku či petrželku. Vydatnější verzi vytvoříte přidáním bílého jogurtu, skyru nebo kefíru.

• Tradiční bublanina
Nejpopulárnější rychlá buchta v letních měsících je bezpochyby bublanina a přinášíme vám recept na její zdravější verzi:
150g syrových jahel, 350g pšeničné celozrnné mouky, 50g kukuřičné hladké mouky, 80g třtinového cukru (možno použít také sladěnku nebo jiný druh přírodního sladidla), citronová kůra z chemicky neošetřeného citronu, 80g řepkového oleje, špetka soli, lžička jedlé sody(nebo vinný kámen) a ovoce.
Jáhly rozmixujeme (příp. použijeme jáhelnou mouku či jáhelné vločky), smícháme s třtinovým cukrem či jiným sladidlem a přidáme 2dcl vody a necháme 5 min odstát. Pak přidáme další suroviny a vypracujeme těsto řidší konzistence. Dáme do silikonové formy nebo na pekáč s pečícím papírem a poklademe ovocem. Pečeme v mírně rozehřáté troubě dozlatova (cca 170° a 20min).

Níže pár vybraných inspirací z rubriky ´Naše recepty´:

Letní osvěžující pohár

Rychlé a výtečné lívance bez přidaného tuku  

Letní osvěžující svačinka

Jemná bábovka s tvarohem

Chia puding – zdravé mlsání

Svěží rychlá snídaně

Dobrou chuť a krásné letní dny přeje Tým Nutrifit.

Letní prázdniny se blíží kvapem, nastává čas víkendů či týdnů na zahrádkách, chalupách, dovolené v přírodě i oslavy spojené s grilováním. Prostě pohodové léto, ke kterému naneštěstí patří i mlsání. Jakoby slunečními paprsky otupěla naše ostražitost a nahradila ji touha osladit si život víc než jindy.

Letní sladkosti často vzbuzují mylný dojem, že zas tak moc neškodí. Zvesela ujíždíme zejména na osvěžujících zmrzlinách a nanucích, koktejlech, frappé či nejrůznějších chlazených dezertech. Většinu z toho spíše upíjíme, usrkáváme či ulizujeme, než jíme a už proto máme tendenci toto letní mlsání podceňovat. A protože prakticky nijak nezasytí, nemáme pocit, že “jíme” víc, než je zdrávo. Dva kopečky zmrzliny nevzbuzují takové výčitky, jako kousek poctivého maminčina nedělního koláče či talířek vánočního cukroví. Letním sladkostem sice často chybí tuková složka, nicméně rychlé cukry zvednou hladinu krevního cukru, která stejně rychle klesne a ozve se hlad nebo ještě větší chuť dát si místo pořádného jídla opět něco sladkého. Nadbytečný cukr však tělo nezvládne často spotřebovat a tak ho uloží v podobě tělesného tuku.

V létě se hodně namlsáme zvláště s dětmi. Stánky se sladkými lákadly jsou na koupalištích, u dětských hřišť nebo v zoologických zahradách a tak místo, abychom omezovali přísun sladkého nejen u sebe, ale hlavně u dětí, nechceme jim odepřít toto potěšení a dopřáváme si ho vesele s nimi.

Výše uvedené prohřešky jsou pak hlavním důvodem, proč nás v létě přes všechnu zdánlivou logiku pronásledují nezvladatelné chutě i kila navíc a sladkosti se objevují na předním místě našeho jídelníčku.

Jak se tedy s tímto problémem poprat, aniž bychom měli pocit, že jsme o nějaká lákadla přišli anebo abychom po prázdninách nepotřebovali o velikost větší šatník?

 Nabízíme vám pár ověřených rad:

1. Nejdřív jezte, pak mlsejte

Nikdy sladkému nedávejte přednost před jiným jídlem. Snažte se mlsání vnímat jako pomyslnou třešničku na dortu a zásadně si ho dopřávejte až poté, co se zasytíte kvalitními potravinami s dostatkem hodnotných bílkovin, zdravých tuků a vhodných sacharidů s nízkým či středním glykemickým indexem.

2. Sladkostmi nesuplujte jídlo

Sladké samo o sobě nedodá vašemu tělu potřebné živiny, rozkolísá hladinu krevního cukru, vystaví vás následnému vlčímu hladu a nakonec vám může udělat čáru přes rozpočet i nežádoucím nárůstem hmotnosti! Nadbytečné cukry se přemění na zásobní tuk.

3. Hlídejte si, co pijete

U alko nebo nealko koktejlů či jiného energeticky bohatého pití je třeba myslet na to, že nepatří do pitného režimu, ale na pomyslný vrchol výživové pyramidy. Pitný režim musí být tvořený hlavně vodou, zkrátka čímkoli bez obsahu cukru či umělých sladidel. Věřte, že když naplníte denní kvótu 30 ml vhodných tekutin na každé kilo vaší hmotnosti, na sladké “pitíčko” vám zas až tolik prostoru vlastně ani nezbude a to je dobře, jelikož slazené nápoje jsou jedním z největším spoluviníků na nadměrném příjmu energie.

4. Najděte si jinou odměnu

Zkuste se odnaučit brát mlsání jako odměnu. Je to ta nejpomíjivější odměna, kterou si můžete představit. Dopřejte si třeba… příjemnou koupel, masáž, procházku s přítelem, poslech hudby, sport apod. tedy aktivity, které také navodí pocit pohody a štěstí a vyplaví endorfiny, ale nebudou pak následovány pocitem viny z toho, že jsme neodolali, že jsme to vlastně ani jíst nechtěli a nebo snědli daleko víc, než jsme zamýšleli.

5. Naučte se na méně sladké

S cukrem je to totiž jako se solí. Když ji eliminujeme, první dva týdny v jídelníčku může chybět, ale pak už nám všechno kdysi normálně slané přijde přesolené. Pokud si tedy dáte tu práci, že úmyslně vyřadíte na několik týdnů přebytečné cukry, při pečení uberete cukr na polovinu, do kávy si také nic nepřidáte, vyřadíte cukrovinky, časem vám to kdysi normálně sladké přijde najednou přeslazené a tak si už pak přirozeně budete vybírat méně sladké věci.

6. Kombinujte hříšné a zdravé

V případě, že bez sladkého nedokážete fungovat, naučte se střídat vydatné, kalorické s tím, co vám prospívá. A to můžete, i co se sladkostí týče. Když si jednou dopřejete oslazené frappé,  příště si ho dejte bez cukru. Smetanovou zmrzlinu pak můžete snadno prostřídat s domácí dření, pařížský dort s odlehčeným tvarohovým dezertem plným ovoce. Kalorické rozdíly jsou opravdu obrovské! Hlavně tehdy, když zdravější varianty budou převažovat 😉

7. Dbejte na kvalitu

Nespoléhejte se na kupované sladkosti, ale připravte si dezerty plné kvalitních živin a vitaminů, bez zbytečného tuku a umělých látek. Pokud však např. z časových důvodů dáte přednost kupovaným pamlskům, vždy se dívejte na jejich složení uvedené na obalu. Mějte na mysli, že když už budete mlsat, ať je to něco, co bude mít nějaký přínos (tzv. nutričně hodnotné) pro tělo, ne jen prázdná energie.

Nejznámějším letním osvěžením jsou zmrzliny. Obecně lze říct, že bychom se měli vyhýbat především těm smetanovým, které obsahují kromě přidaného cukru i velké množství tuku. To samé platí také u tzv. “vodových” zmrzlin, které sice neobsahují tuk a jsou tak kaloricky chudší, mají ale o to více přidaného cukru (který se v těle stejně tak přemění na tuk, pokud je nespotřebujeme ihned u nějakého sportu). Vhodnější jsou proto tvarohové či ovocné zmrzliny a sorbety.

8. Neokrádejte se o skutečný požitek a zpětně si nic nevyčítejte

Nízká hladina cukru v krvi často vede k neodolatelné chuti na sladké. Sotva se k nějaké dobrotě dostaneme, zhltneme ji během pár vteřin a chuťové buňky si ji ani nestihnou vychutnat. Než se pak znovu prudce zvýší hladina krevního cukru, aby signalizovala, že cíl sladké mise byl naplněn, stihnete si dát místo jednoho kopečku zmrzliny dva. Proto všechno, co považujete za “hříšné” si pak hlavně nezapomínejte vychutnávat pomalu! Pokud si už nějakou dobrotu po rozvaze dopřejete, pak prostě s plným vědomím toho, že si ji naplno užijete – a nebudete si to po pěti minutách vyčítat. Celé potěšení by se pak minulo účinkem. Mlsám tehdy, když vím, že můžu a užívám si to!

Zní to možná divně, ale když si mlsání naplánujete s předstihem, daleko lépe odoláte náhodným svodům, protože už ráno budete vědět, že např. odpoledne po procházce se budete těšit na to, co máte rádi a cíleně si dopřejete onu dobrůtku. Nebudete tedy zarputile od rána tvrdit, že dnes ani kousek sladkého!, přičemž na konci dne pak zjistíte, že těch pár čoko-bonbonů od kamarádky (protože měla svátek) jste ani nechtěli, ale.. co kdyby to bylo to jediné, co si v ten moment řeknu, že si dám, ale od teď už vážně nic, nic! Jenže pak co ten desert, kterému jste se neubránili ke kávě,… když už jsem to dnes porušil(a), tak co! A na závěr už v “depce” doma večer čokoláda a je to! Přesně tak jste to nechtěli. Když však budete mít plán (co si kdy dám a i dopřeju – vědomě!), daleko lépe se Vám podaří jej dodržet (než jen univerzální tvrzení a dnes bez sladkého).

9. Netýrejte se počítáním

Když se do cukrárny posadíte s notýskem a kalkulačkou nebo chytrým telefonem a budete bádat, jestli si z objednané dobroty můžete dovolit půlku, nebo snad ani to ne, ztrácí se tak efekt toho “labužnického” vychutnávání. Pokud něco, tak plánujte předem s ohledem na zbylou skladbu jídelníčku. Místo toho se spíš starejte o to, aby se výdej energie stával stále samozřejmějším a pokud budete jíst pestrou a vyváženou stravou, nebudete tolik podléhat pokušení.

Mlsání je samo o sobě velké téma. V poradně při konzultacích se mu věnujeme vždy skoro celou jednu lekci, existují různé metody jak  na to, ale jsou dost individuální, proto náš dnešní článek je spíše takovým obecným nakousnutím tématu 🙂

V rubrice ´Naše recepty´ pak najdete  9 tipů na letní mlsání pro malé i velké a i odkazy na naše “mlsné recepty”. 🙂

Užívejte léta ve zdraví a pohodě, Tým Nutrifit.

Konec roku je spojen s bilancováním. Nezřídka kdy si uvědomíme, že ne všechno se nám v uplynulém roce podařilo, tak jak bychom chtěli. Nyní přichází nový rok, nový začátek. Ideální doba na změnu. Ideální doba dát si předsevzetí, třeba už roky to stejné, že v novém roce něco změním – začnu žít zdravě, pravidelně cvičit a zhubnu. Možná to sami znáte. Často předsevzetí něco změnit nevydrží ani do února. Co děláme špatně? Nejčastější chybou je to, že se snažíme změnit vše naráz. Stanovíme si nereálné cíle, jejichž nesplnění nás utvrzuje v naší neschopnosti – opět jsme selhali. Tak proč se vůbec o nějakou změnu pokoušet? Zkuste to letos udělat jinak.

Zastavte se a stanovte si nejen váš největší cíl, ale také průběžné cíle, které budou reálnější a lépe vás motivovat.

Věnujte sami sobě pár minut svého času. Sepište si, co byste chtěli ve vašem životě nebo sami na sobě změnit. Očíslujte si jednotlivé body dle důležitosti jakou jim přikládáte. Nemá smysl zabývat se všemi body najednou, proto zvolte jen ten s vyšší prioritou a na ten se zaměřte.

Pokud bude vaší prioritou zlepšit váš životní styl, je dobré zhodnotit si vaši současnou situaci. Zkuste si zapsat váš jídelníček za posledních pár dní a poté si ho sebe kriticky projděte. Co vnímáte vy jako ten největší problém? Nesnídáte? Je to častá konzumace sladkostí, nepravidelnost, nízká konzumace zeleniny nebo časté pití alkoholu?

Dobře stanovený cíl je základem úspěchu, proto nad ním zkuste popřemýšlet. Co je Vaším cílem? Potřebujete shodit do šatů kvůli plesové sezóně? Chcete změnit váš celkový životní styl a vyvarovat se tak jojoefektu? Nebo obojí? Při změně životního stylu nejde o to, zhubnout co nejvíce kilo za co nejkratší dobu – naopak. Raději postupně měňte stravovací návyky a hubněte pomaleji (ideálně 2 – 4 kg za měsíc). Proto, pokud je váš cíl větší, stanovte si jednotlivé mezicíle. Splnění dílčích cílů nás motivuje k dalšímu pokračování. Cíl nemusí být definovaný jen kilogramy. Ještě lepší je využít tělesné obvody nebo si jako cíl stanovit, že si obléknete vaši oblíbenou halenku/ košili, která vám už byla těsná.

Nečekejte úspěch zadarmo.

Nenechte se zlákat reklamou na zázrak slibující hubnutí bez vašeho úsilí.  Ano, krátkodobý výsledek může být viditelný, ale dlouhodobý efekt je nejistý. Poté, co přestanete produkt užívat, se vrátíte ke svým původním návykům, a velmi často pak následuje jojo efekt a kolotoč se roztáčí znovu. A navíc zadarmo to rozhodně nebude. Cena různých koktejlů a jiných přípravků není zrovna nízká.

Všechno nebo nic

Díky prvotnímu nadšení máme ze začátku snahu být naprosto dokonalí. Jenže pak přijde víkend nebo rodinná oslava, na které jsme nedokázali odolat nabízeným dobrotám a snědli jsme toho víc, než jsme chtěli. Tím jsme porušili své předsevzetí a máme chuť změnu vzdát. Je potřeba si uvědomit, že je normální, když občas uděláme chybu. Nemůžeme se řídit pravidlem „všechno nebo nic“. Když se jednou přejím, není to katastrofa, mohu druhý den zase pokračovat v rozumném stravování. Nic není černobílé a vše se dá napravit. Neházejte flintu do žita po pár neúspěšných dnech. Naopak, jakmile se vrátíte ke zdravému stravování i po nezdravých dnech, budete mít ze sebe radost a uvidíte, že to zas tolik námahy nestálo a jste zpět na správné cestě ke zhubnutí. A hlavně i ty občasné prohřešky do života patří a je bláhové si myslet, že se na všech budoucích oslavách “budete navždy držet”, o tom to není. Dopřát si, je normální a jen je potřeba vědět, jak to zařadit do běžného života a případně to vykompenzovat.

Zapomeňte na mýty

            Změna životního stylu a hubnutí je opředeno řadou mýtů. Jíst pravidelně nemusí nutně znamenat jíst 5 x denně. Ovoce klidně můžeme zařadit i k odpolední svačině. Neexistuje žádná magická hodina, po které bychom už neměli jíst. Pokud chodíme pozdě spát, nemusíme se bát zařadit lehkou druhou večeři. Nejlepší prostředek k detoxikaci je naučit se správně dýchat, ne koupit si detoxikační ponožky. Věřte, že naše tělo a jeho reparační mechanismy jsou dokonalejší než jakékoli výmysly obchodníků s detoxikačními produkty. V takovém byznyse jde hlavně o prodej a zisk, vaše zdraví je příliš nezajímá. Ale tím, že se nabízí jednoduchá cesta k “úzdravě”, spousta lidí se nechá zlákat vidinou snadného cíle. Také není potřeba vykonávat pohybovou aktivitu ve vysoké intenzitě, abychom se co nejvíce zpotili. Raději zvolme takové tempo, abychom zvládli pohybovou aktivitu vykonávat po delší časový úsek. A rozhodně není ideální začít z ničeho nic sportovat 4x týdně, to by vás přešlo velmi brzy, raději 1x, ale po dlouhé následující roky.

Protože zažité stravovací návyky se utvářely už v našem dětství, není lehké změnit ze dne na den  naučené stereotypy. Abychom si vytvořili nový návyk, je potřeba ho opakovat alespoň měsíc. Dejte proto změně čas. Nevzdávejte se věcí, které máte rádi. Spíše zkuste popřemýšlet, jak je do vašeho jídelníčku zařadit tak, aby nenarušily cestu za vaším cílem. Základem úspěchu je naučit se o jídle přemýšlet, plánovat si jídlo dopředu a hlavně věnovat sami sobě pozornost. Nezapomeňte, že na změnu nemusíte být sami. Můžete využít služby zkušených nutričních terapeutů nebo výživových poradců. Jen dejte pozor na to, aby nabízené služby vyhovovaly vašim potřebám.

Přejeme Vám úspěšný nový rok. Tým Nutrifit.

Jsme absolventky lékařské fakulty. Poradíme nejen s efektivním hubnutím, s výživou dětí od narození, se stravou těhotných a kojících žen, s výživou ve sportu i s léčebnou výživou (dietou) indikovanou lékařem. Analyzujeme a sestavujeme jídelníčky, podrobné výživové plány, vedeme programy zaměřené (nejen) na redukci hmotnosti.

Připravit chutnou a zdravou večeři, ze které bude nadšena celá rodina, může být pro většinu žen pořádný oříšek, zvlášť když ví, že manžel by nejvíce ocenil kus krvavého steaku, děti špagety s kečupem a ona sama by si nejraději dala jen lehký kuřecí salát. Existují však i pokrmy, na kterých by se určitě shodly všechny zúčastněné strany a navíc by vyhovovaly i zásadám zdravé výživy. Lišit se bude samozřejmě porce, ale základní suroviny mohou být totožné pro celou rodinu. Jídlo by mělo být chutné a v mírných obměnách by mělo vyhovovat všem. Samozřejmě jsou typicky dětské jídla, která bychom dětem odpírat neměli, i když si je sami třeba již nedáme. Mezi taková jídla patří například krupicová kaše, zmíněné špagety s kečupem či palačinky se zmrzlinou. Staré dobré pořekadlo tvrdí :“Neexistuje nesprávné potraviny, ale pouze nesprávné množství“. Dodržujme tedy optimální množství, pestrost a pravidelnost ve stravování našem i našich dětí.

Společně si pojďme odpovědět na základní otázky zdravé večeře.

Kdy tedy večeřet? Neexistuje pravidlo, které by udávalo, že se musí večeřet v určitou hodinu. Dítě není stroj, měli bychom akceptovat jeho potřeby a zohlednit denní režim. Je ale dobré se řídit jednoduchou radou a to, že poslední jídlo u dětí by mělo být 2 hodiny před usnutím. Takže pokud uléhá ve 20h, je ideální večeřet v 18h. Strava by měla být lehká, snadno stravitelná a nenadýmavá, aby nerušila odpočinek. Zcela jistě by se nemělo nic konzumovat těsně před spaním. Hlavně ne potraviny s vysokým obsahem cukru, které podmiňují zvýšenou tělesnou aktivitu.

Jaká je optimální porce večeře? S touto zapeklitou otázkou nám pomůže nejlépe naše vlastní sevřená pěst nebo rozevřená dlaň. Toto pravidlo platí jak u dospělých tak i u našich dětí. Každý člověk je originál, je jinak vysoký, má jinak velkou dlaň či pěst. V období růstu se ruka postupně zvětšuje stejně jako energetická potřeba a potřeba živin. Můžeme představit rozevřenou dlaň, která drží krajíček chleba, nebo jako pěst, která znázorňuje kus ovoce, např. jablka nebo zeleniny např. rajčete. Jako samotná dlaň bez prstů je objemná porce tepelně upraveného masa. I porce vajec a vařených luštěnin souvisí s věkem. Pro mladší dítě znamená jedna porce jedno vejce, pro starší děti a dospělé jsou jednou porcí vejce dvě. Dalším příkladem můžeme být tvarohové pomazánka. Porce tvarohové pomazánky či různých sýrů by měla pokrýt naší rozevřenou dlaň. Porci této pomazánky si dáváme na krajíček chleba, který, jak již bylo zmíněno, odpovídá naší otevřené dlani.

Jak by tedy měla vypadat ideální večeře? Optimální večeře by především měla obsahovat všechny tři základní složky potravy, tedy sacharidy, tuky, bílkoviny. Neplatí, že večeře by měla být nutně vždy teplá. Důležité je, aby byla především nutričně vyvážená a pestrá. Ze studených pokrmu je vhodný např. obložený talíř (sýry, vysokoprocentní šunka, nebo vajíčko), k tomu plátek chleba či jiné pečivo a porce zeleniny. Další volbou mohou být zape čené brambory se zeleninou a sýrem, pomazánky (tuňáková, ředkvičková, luštěninová…), oblíbené jsou i toasty, nebo rychlé rizoto. Vždy ale přidejte porci zeleniny, klidně formou menšího salátku s pár kapkami kvalitního oleje, nebo posypaného semínky či oříšky.

Na co nezapomínat a čeho se vyvarovat? Kromě toho co a kolik dítě sní, je stejně tak důležité abychom naše děti učili zásady stolování, že jíst se má pomalu, u stolu, bez vlivu vnějších podmětů, jako je televize, počítač či časopisy. Dítěti zdůrazníme, že mluvit se smí, ale pouze s prázdnou pusou, že jídlo je důležité pořádně rozkousat a že další sousto si nabíráme, až když je předchozí spolknuto. Během večeře se snažíme vytvořit přátelskou a příjemnou atmosféru a necháme dostatečný prostor a čas na celou večeři. Všichni členové rodiny by měli jíst spolu u jednoho stolu a jít si vzájemně příkladem. Dítě plně přebírá stravovací režim rodiny v průběhu svého vývoje, tudíž sami rodiče musí být pro své děti vzorem. Naučte se večeřet tak, abyste svým dětem nepokládali špatné stravovací návyky a tím se vyhnuli obezitě a nadváze, nemocem, které obtěžují život zhruba čtvrtině dětí v České republice.

Co dělat když dítě odmítá večeře? Jíst je základní fyziologická potřeba, ale někdy se může stát, že děti se ve večeři šťourají, odmítají nabízené suroviny, rozčilují se a jejich zloba přechází až v pláč. Co dělat s takovým strávníkem? Základem je trpělivost. Do jídla zásadně nenutíme. Je důležité vhodným způsobem nabízet nové druhy potravin. Než se dítě naučí nové chuti, tak potřebuje v průměru 12 pokusů na to, aby danou chuť přijalo. Pokud dítě stále odmítá jídlo sníst, tak je důležité zachovat klidnou hlavu. Věčný problém zlobení se s dětmi a nucení do jídla může vyústit až ve skutečné nechutenství. Pokud nastanou takové chvilky, jídlo jednoduše odneseme. Trocha hladu není důvod k panice. Dítě si začne jídla více vážit a příště se již nemusí problém opakovat. Zlepšit chuť k jídlu pomůže především rodina. Žádný jiný podmět není tak účinný pro jeho chuť a vztah k jídlu, jako sedí-li u stolu v kruhu rodičů a sourozenců, kteří mají přirozenou zdravou chuť k jídlu. Podrobněji se tímto tématem zabýváme ve článku Moje dítě nechce jíst zeleninu Co s tím?!

Pokud uvítáte tipy na vyvážená jídla, která svou přípravou nezaberou hodně času a přitom všem zachutnají, podívejte se na naše vlastní a ověřené recepty 🙂

Upéct výborný voňavý a křupavý kváskový chléb není zdaleka tak těžké, jak se mnohým zdá. Pokud jste se ještě neodvážili, vyzkoušejte tento ověřený recept. Podaří se vždy a výsledek je skvělý.

Bez čeho se neobejdete, je kvásek. Ten se dá buď koupit sušený, nebo si můžete založit vlastní, na internetu najdete i přesný postup, jen to pár dnů trvá.  Asi nejjednodušší a nejrychlejší cesta je zjistit si ve vašem okolí (na tzv. kváskové mapě), jestli již někdo nemá založený kvásek doma. A věřte, že má :-). Jistě vám ochotně část daruje. Stačí totiž jen lžička, kterou si pak podle potřeby dokrmíte stejným dílem mouky a vody – nejčastěji se kvásek dokrmuje žitnou chlebovou moukou. Postupným odebíráním a dokrmováním se udržuje kvásek stále aktivní. Když ho zrovna nepotřebujeme, stačí ho skladovat v lednici v nějaké pootevřené nádobce (zhruba jednu lžíci  kvásku v malé přesnídávkové skleničce). Pak ho můžete, pouhým přesunutím na linku a dokrmením snadno kdykoli probudit k životu 🙂

Co tedy budete potřebovat:

Zhruba 150 g rozkvasu

Ten získáte tak, že ke lžičce vašeho kvásku přidáte cca 75 g žitné chlebové mouky a 75 g vody. Vše důkladně zamíchejte a nechte v míse přikryté folií nebo utěrkou zrát 12 až 16 hodin, někdy stačí i méně, ale nechat kvásek zrát přes noc, je tak akorát. Ráno bude vypadat tak jako na první fotce – když do něj hrábnete vařečkou, uvidíte vzduchové bublinky. Nezapomeňte si původní kvásek, ze kterého jste odebírali lžičku na rozkvas, zase dokrmit lžičkou mouky a vody a uložit zpět do lednice.

Obilnou záparu

Připravovat obilnou záparu je zábava – můžete si do ní totiž dát semínka, jaká se Vám zlíbí. V chlebu na fotkách je zápara z ovesných vloček, slunečnicových semínek, dýňových semínek, chia semínek a drceného lněného semínka. Použila jsem od každého zhruba 20 g. Použít ale můžete i semínka sezamová nebo konopná, obilné kroupy, různé další druhy vloček, pohankovou lámanku nebo i obilné klíčky. Základ je vždy cca 100 g semínek. Do těsta je dobré dát semínka ve stavu, kdy jsou nabobtnalá a začnou v nic probíhat žádoucí enzymatické děje. Toho dosáhneme tak, že je takzvaně „zapaříme“.

Do rendlíku, na který máte dobře padnoucí pokličku, nalijte cca 120 ml vody a přiveďte ji k varu. Přisypte 100 g semínek a 4g soli, zamíchejte, vypněte sporák a ihned přikryjte pokličkou a nechejte při pokojové teplotě. Záparu je dobré připravovat ve stejné době, jako rozkvas, bude také ve stejnou dobu připravena k použití.

Až máte rozkvas i záparu připravenou, pustíte se do těsta. Na to budete potřebovat ještě:

220 g pšeničné mouky – osobně dávám cca 1/3 celozrnné

100 g vody

3 g soli

1 lžička medu

Rozkvas, záparu, mouku, vodu, sůl a med smíchejte a pořádně prohněťte – nejlépe a nejelegantněji to za vás udělá kuchyňský robot nebo domácí pekárna, ale když chlebu věnujete 10 minut osobního hnětení vařečkou, jistě si ho budete ještě více vážit 🙂 a drobné protažení nikomu neuškodí 🙂

Jde o to, aby se vše pěkně spojilo a těsto se krásně propracovalo. Pokud bude příliš řídké, můžete přidat trochu mouky, pokud moc hutné, přikápněte malinko vody, ale ne moc. Vhodná konzistence těsta je vidět na třetí fotce. Až se vám těsto zdá akorát, vyklopte ho na pomoučený vál a ještě ho propracujte ručně. Této fázi se říká překládání a opravdu je nejlepší těsto překládat jakoby napůl, pootočit o 90stupňů a zase přeložit a tak pořád dokola, zároveň ho pomoučenýma rukama přimačkávejte, aby se z něj dostal přebytečný vzduch. Čím déle si takto s těstem pohrajete, tím bude chléb lepší. Věnujte mu takto minimálně 5 minut. V této fázi je dobré těsto nechat ještě chvíli odpočinout – přikryjte ho na vále mísou a nechte půl až třičtvrtě hodiny v klidu.
Poté je dobré těsto ještě párkrát zpřekládat, vytvarovat do potřebného tvaru – oválku nebo bochníčku a dát kynout do ošatky. Tu je dobré si předem vysypat buď moukou, nebo ještě lépe bramborovým škrobem, aby se chleba k ošatce nepřilepil. Pokud nemáte ošatku, najděte nějakou tvarově vhodnou mísu, vyložte ji čistou utěrkou a opět vysypte moukou nebo škrobem. Pomoučte chléb i po povrchu a nechte v ošatce kynout 2-4 hodiny – konečný čas je odvislý od podmínek (teplota, vlhkost okolí). Vyzkoušeno mám, že těsto dobře kyne, když ho i s ošatkou zabalím do igelitového sáčku.

Až těsto vykyne, tedy zhruba zdvojnásobí svůj objem, zapněte troubu na cca 250°C a vložte do ní plech, na který později přijde chléb a na spodek trouby ještě jeden starší plech nebo pekáček. I s plechy nechte troubu předehřívat asi půl hodiny.  Až je trouba hodně rozpálená, přiveďte si k varu trochu vody, nachystejte si další plech či prkýnko nebo jinou rovnou plochu s pečicím papírem, na kterou vyklopíte chléb z ošatky. Dělejte to opatrně, těsto nemá rádo žádné otřesy nebo nešetrné zacházení. Otevřete troubu, a co nejrychleji přesuňte pečicí papír s chlebem na rozpálený plech – je to dobré udělat rychle, v rámci trouby a rozpálený plech nevytahovat. Chce to trochu cviku. Ihned potom nalijte cca hrnek vroucí vody na spodní plech nebo pekáček a troubu zavřete. Voda vytvoří v troubě žádoucí vlhké prostředí. Po 2 minutách pečení můžete spodní plíšek vyndat a troubu ztlumit na 230 ºC. Chléb se bude péci ještě asi 35-40 minut dokud není krásně zlatavý a na poklep nezní dutě. Pokud chcete mít kůrku krásně lesklou a křupavou, postříkejte chléb 1 – 2x v průběhu pečení vodou z rozprašovače. Můžete ho pokropit také ještě před pečením a v tuto chvíli můžete i posypat semínky po povrchu, pokud chcete.

Když je chléb upečený, dejte ho vychladnout na mřížku. Já nejčastěji používám tu z trouby a pokládám na dřez, aby se chléb dobře ochlazoval ze všech stran. Ovšem větší parádu udělá na stole. Pozor 🙂 chléb bude nádherně vonět, kůrka jemně praskat a lákat k zakrojení, ale vydržte to! Krájejte opravdu až po vychladnutí.

Jaký je rozdíl mezi chlebem z kvásku a chlebem z kvasnic?

Tradiční kvásek je tvořen pouze žitnou moukou a vodou. Tato směs začne za příznivé teploty přirozeně kvasit – fermentovat díky bakteriím a kvasinkám vyskytujícím se ve vzduchu a žitu. Při tomto procesu vzniká kyselina mléčná, kyselina octová, oxid uhličitý a také množství aromatických látek. Tyto látky chléb přirozeně konzervují (proto vydrží déle než kvasnicový), mají antibiotické účinky a navíc posilují naši mikroflóru a tím i naši imunitu. Kváskový chléb je lépe stravitelný a živiny z něj jsou proto pro nás lépe využitelné. Nevýhodou kvásku je, že kyne až desetkrát pomaleji než kvasnice a kynutí trvá různě dlouho. To je asi hlavní důvod, proč se dnes v komerčních pekárnách dává přednost droždí. Ne každý výrobce má čas si s chlebem pohrát 🙂 ale věřte, že ta péče, kterou mu věnujete se vám mnohonásobně odmění. Čerstvý kváskový chléb je tak dobrý, že k němu není potřeba nic 🙂

Kvasnice (droždí) jsou pouze jedna kvasinková kultura (kvasinky rodu Saccharomyces cerevisae). Ty se v těstě rozmnožují a produkují bublinky oxidu uhličitého a tím způsobují kynutí těsta. Dnešní běžné droždí se velmi odlišuje od kdysi tradičního pivovarského droždí. Droždí se dnes vyrábí množením kvasničných kultur na řepné melase (odpadní produkt při výrobě cukru) za pomoci řady chemických látek (kyselina sírová, amoniak, fosforečnany a různé emulgátory). V historii se tradičně droždí pěstovalo na obilí a nepřidávaly se k němu žádné pomocné chemické látky. V České republice se aktuálně droždí nevyrábí vůbec, veškeré, které najdete v obchodech, je z dovozu.

Tradiční kvásek oproti tomu umožní upéct chléb naprosto bez jakýchkoli přídatných látek zvětšujících objem těsta, zabraňujících hrudkovatění, zpevňujících těsto, dodávajících mu chuť a aroma, látek starajících se o vláčnost, měkkost, velikost pórů, případně látek propůjčujících bílým moukám vzhled celozrnnosti.

Domácí kváskový chléb je proto zcela jiný, než chleba ze supermarketu. Kváskový chléb voní více kysele. Je hutnější i sytější. Jeho velkou výhodou také je, že při vhodném uchování (zabalený v utěrce) vydrží chutný 1-2týdny a nezplesniví! Většinou ho ale sníte daleko dříve 🙂

… dejte vejce malovaný… a dál to znáte určitě sami. Velikonoce – pro některé velice oblíbený, pro jiné ale neoblíbený svátek. Nicméně, ať už k nám přicházejí svátky jakékoli, myslím, že nejdůležitější je příjemná atmosféra, kterou do našich všedních dnů vnášejí. Rodina se schází dohromady, hoduje společně u stolu a děti se nemůžou dočkat venkovních radovánek. Ideální doba vyrazit do přírody, načerpat energii ze Sluníčka a probouzejícího se světa, kdy všechno začíná pučet.

Velikonoce se dají považovat za svátky přicházejícího jara, ovšem neměli bychom zapomínat, že se jedná i o nejvýznamnější svátky křesťanské církve. Velikonoce vznikly ze slov ´veliká noc´, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých.

Pojďme se na tyto svátky podívat z našeho pohledu. Tedy, jak si je užít nejen tradičně, ale i zdravě. Každý den přináší svá určitá specifika a zvyklosti.

• Škaredá (černá) středa – podle lidové tradice by se lidé neměli v tento den mračit, jinak se pak budou mračit každou středu až do dalších Velikonoc :-). Často se také uklízí (dříve se vymetaly komíny). Takže úsměv na tváři a pohyb při jarním úklidu jsou vhodné právě pro tento den.
• Zelený čtvrtek – den, kdy se jí hlavně zelená zelenina: špenát, zelí, brokolice, saláty, hrách, aby byl člověk zdravý celý rok. Při posledním zazvonění zvonů, které pak utichnou až do soboty, tzv. odletí do Říma a nahradí je řehtačky, se má zacinkat penězi, aby Vám nechyběly celý rok. Pokud chcete zkusit jíst podle tradice: na snídani si připravte třeba zeleninovo-ovocné smoothie s chia semínky, na oběd hustou hrachovou polévku s krutony a špenát, na večeři pak například zapečenou brokolici s mozarelou, nebo salát z rukoly, polníčku, ledového salátu a hrušky. Na pití přes den si můžete dopřát mladý ječmen. Denní porce vlákniny, vitaminů a chlorofylu bude rozhodně splněna 🙂
• Velký pátek – vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Traduje se, že „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ Dá se tedy považovat za den, kdy je vhodné odpočívat a starosti běžných dní (vaření, pečení, úklid, opravy) stihnout do tohoto dne nebo odsunout na později.  Půst není tak přísný, jak se na první pohled může zdát : znamená nejíst maso a moci se dosyta najíst pouze jednou za den, což lze také snadno splnit.
• Bílá sobota – znamená především konec postního období, traduje se pečení velikonočních beránků a mazanců. Kluci pletou pomlázky a děvčata zdobí vajíčka.
• Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) –  v křesťanské tradici je největší slavností církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Po vzkříšení se opět rozezní zvony, které se vrátily z Říma. Světí se určité pokrmy: pečený beránek, skopové maso, velikonoční baba, mazance, vejce, chléb, víno… Neděle byla dnem, který se prožíval v rodinném kruhu, bez přátel a známých. Na oběd se podávalo nadívané skopové maso, což může být příjemným zpestřením jídelníčku, jelikož se v dnešní době už často nevidí.
• Velikonoční pondělí – od brzkého rána chodí chlapci s pomlázkou z vrbového proutí za děvčaty, které vyšlehají, aby byly zdravé po celý rok a tzv. neuschly. Pomlázka proto musí být upletená z mladých proutků. Od děvčat za to dostanou malovaná vajíčka nebo i jinou koledu. Zbytek Velikonočního pondělí bývá ve znamení pohody a dobrého jídla.

Velikonoce jsou krásné svátky, které si lze užít i bez výčitek z nadměrného hodování. A jak nejlépe na to? Mazanec, tvarohovou štolu nebo velikonočního beránka si dejte nejlépe na snídani třeba s bílou kávou nebo kefírem. Na svačinky bude ideální ovoce s jogurtem nebo pudingem. Na oběd si můžete uvařit polévku z jarní zeleninky a připravit něco rychlého, ať netrávíte celé dopoledne vařením, třeba pečeného lososa. K večeři bude ideální zužitkovat vajíčka například v podobě vajíčkové pomazánky. Tu připravíte jednoduše smícháním 1 polotučného tvarohu, 2 lž. jogurtu, 1 lž. zakysané smetany, nakrájením cibule a česneku na jemno a přidáním 2 vajec. K tomu bude stačit chléb a menší salátek. A rozhodně neopomeňte využít volné dny na procházku nebo třeba první jarní výlet na kole.

Tak jsme se i my holky z Nutrifitu sjely z Prahy, Zlína, Prostějova až do Pardubic.

Na skvělé základní škole, která usiluje o co nejlepší osvětu ve zdraví a výživě probíhal tématický týden věnovaný životnímu stylu. My tři z našeho týmu a mnoho dalších nadšených lektorů (ze všech koutů ČR) spolku Zdraví do škol jsme se společně po dva dny účastnili hravé edukace o Zdravíkově, městečku, které nosíme všichni ve svých dlaních a o tom, jak to ten děda Ručička dělá, že má už sto let a pořád má elánu a radosti ze života na rozdávání.

Děti ze všech 15-ti tříd základní školy navštěvovaly ulice Zdravíkova spolu s novými kamarády Zdravoušem a Zdravěnkou a dozvěděly se, do kterých ulic mají chodit jíst pravidelně a do kterých jen sem tam. Každá třída pak měla navíc jedno své užší téma ke zpracování dle jejich vlastní fantazie. A že výtvory dětí nám opravdu vzaly kolikrát dech. Jejich kreativita a nadšení nás ohromilo. Byl to zážitek.

Tak vážně díky Zdraví do škol, že jsi a že děti bavíš. Ta edukace s úsměvem a rozzářenýma očima jde pak tak nějak sama.

A díky ZŠ Pardubice Dubina, že ti na tvých dětech záleží.

Jsme hrdí, že toho můžeme být součástí a přispět i našimi znalostmi.

Jsou tu zimní měsíce a s nimi vlna nových předsevzetí. Začíná se s různými aktivitami, mezi které patří i odhodlání změnit stravovací návyky. Ze všech stran se valí reklamy, které slibují, že nadbytečná kila budou padat dolů stejně, jako listí na podzim. Přinášíme proto stručný přehled: Proč jsou rychlé a “zaručené” diety zrádné?

1. Rychlé zhubnutí už samo o sobě není zdravé – krom tukové tkáně se pak ztrácí i svalová hmota, která je zodpovědná za rychlost metabolismu, a proto když při rychlé redukci ubývají i svaly, zpomaluje se i metabolismus a je zaděláno na jojo-efekt.

2. Jsou vesměs jednostranné a striktně omezující = tělo hubne za základě stresu z deficitu některých jemu potřebných živin. Takto je zaděláno na problém. Základem musí být vždy pestrá strava.

3. Nejsou uzpůsobeny na Vaše individuální potřeby! Není možné, aby se všichni řídili jednou „úspěšnou“ dietou a jedli to samé. Každý má jiné potřeby, které musí být v dobrém výživovém plánu zohledněny (jinak se bude stravovat člověk pracující na směny, jinak ten, který celé dny cestuje nebo je doma s dítětem atp.). Proto Vám nemusí fungovat „dieta“, u které zhubla kamarádka. Měla třeba zcela jiné potřeby a jinou startovní pozici, nemluvě o jiných zdravotních dispozicích, rozdílnosti v metabolismu atd.

4. Po nevhodném zhubnutí velmi často přichází jo-jo efekt, protože se ztrácí zmíněná svalová hmota a po skončení diety je tak metabolismus ještě pomalejší, než byl před dietou a i když toho pak ve výsledku sníte méně, přiberete více. Vzniká bludný kruh, který se s opakovanými jojo-efekty čím dál hůře rozpojuje.

5. Nedochází k osvojení správných stravovacích návyků, které by byly dlouhodobě udržitelné. Kdežto při správném hubnutí je vše uzpůsobeno Vám na míru a změny se zavádí postupně a pozvolna, tak aby mohly být trvalé a vyhovovaly Vašemu režimu.

6. Protože jsou často příliš drastické, nevyvážené a v mnohých chybí důležité živiny. Tělo se sice umí na nějaký čas uskromnit, většinou dokud máte elán a zatnete zuby, ale skončí to tak, že Vás tělo dříve nebo později donutí dlouho chybějící živiny doplnit a většinou pak všechny zásady zmizí, jako mávnutím proutku a po období strádání si tělo ještě více ukládá.

Kdyby existovala nějaká jednoduchá metoda, která vše udělá za Vás a zhubnete, pak by nemělo nadváhu 1,6 miliardy lidí na světě. Věřte, že těm, kteří Vám tvrdí jak rychle a snadno bez práce zhubnete (že třeba jen sníte tabletku, nebo budete pít zázračný čaj, kupovat předražený koktejl, nosit hubnoucí legíny…), jde jen o rychlý výdělek z prodeje a nejlepší jsou pro ně ti klienti, kteří neustále dokola hubnou a celý život stráví pokusy o různé „snadné“ diety. Ve skutečnosti se tito distributoři těší na to, že jakmile přiberete, budou Vám moci prodat novou senzaci.

Jediným řešením je pozvolná změna stravovacích zvyklostí nejlépe s odbornou asistencí. Nebuďte prodejcům preparátů ani distributorům zázračných diet pokusným králíkem. Jedná se o Vaše zdraví! A pokud si ještě nejste jisti podívejte se na souhrn doporučení: Proč hubnout s odborníkem?  

Veronika, Vendula, Martina a Kamila z naší poradny Nutrifit jsou členky a součástí metodického týmu “neziskovky”, dle nové terminologie spolku, který nese výstižný název ´Zdraví do škol´ z.s.

Cílem činnosti spolku je ozdravění jídelníčků dětí  zábavnou a hravou formou (při respektování všech odborných pravidel bez jakýchkoli alternativních neověřených metod). Snaha zapojit děti do pohybových aktivit pro radost a dobrou náladu. Zkrátka komplexní podpora zdraví, protože ZDRAVÉ DĚTI = ZDRAVÍ DOSPĚLÍ.

Krom interaktivních projektových dnů, které jsou u dětí velmi oblíbené, je možno uspořádat v rámci školy přednášku či besedu pro děti, workskop pro personál školy (učitele, pracovníky jídelny..), jak prakticky aplikovat odborné zásady, ale i diskuzi s rodiči nebo poskytnou individuální poradenství jednotlivým rodinám.

Jsme rády, že můžeme být u toho! A věříme, že společně se nám podaří předat dětem Zdraví do škol.

Více na www.zdravidoskol.cz

Všem našim klientům, současným i bývalým, také čtenářům našich receptů a článků přejeme klidné a láskou naplněné vánoční svátky.

Read More

?? Možná si nejste jisti, jestli se dají zvládnout svátky v duchu dobrého jídla a zároveň bez obav z přibrání ??

Read More

„Chcem Vám velmi pekne podakovat za přednášku (odkaz na akci zde). Mali ste to dobře pripravené a skutočne odborne ste reagovali aj na otázky kolegov. Bolo to skutočne prínosné. Mna osobne to inspirovalo k dalším aktivitám v osobní rovině.“ Ludmila Hadarová

Rádi přijedeme i k vám do firmy, nebo na team buldingovou akci.. na míru připravíme vše, co se týká výživy a zdravého životního stylu.

Koncem listopadu jsme byli pozváni na meeting ostravské firmy Maxion Wheels. Vedoucí znojemské pobočky Nutrifit, Mgr. Kamila Jančeková, prezentovala managerům firmy praktickou přednášku zaměřenou na rady z praxe a osvědčené tipy, jak se udržet v kondici pomocí správně zvolené výživy.

Součástí přednášky byla i živá beseda se zaměstnanci a možnost absolvovat diagnostické měření tělesného složení na profesionálním přístroji Bodystat.

Protože vizí snad každé firmy je, mít zdravé a výkonné zaměstnance, kteří nemarodí a cítí se dobře, což se promítá následně i do jejich práce, je skvělé, že jsou i takové firmy, které pro své zaměstnance chtějí to nejlepší.

Ideální by bylo, kdyby se péče o zdraví, a tedy i správnou výživu, stala běžnou součástí přístupu firmy k zaměstnancům. Ať už formou benefitů, nebo právě přednášek a diskuzí vedoucí k osvětě a podpoře zdraví. Výhodou je, že přínos je oboustranný 🙂 ocení ji spokojenější zaměstnanci a firma v produktivitě.

A ještě více nás těší pozitivní zpětná vazba:
„Chcem Vám velmi pekne podakovat za přednášku. Mali ste to dobře pripravené a skutočne odborne ste reagovali aj na otázky kolegov. Bolo to skutočne prínosné. Mna osobne to inspirovalo k dalším aktivitám v osobní rovině.“ Ludmila Hadarová

Rádi přijedeme i k vám do firmy, nebo na team buldingovou akci.. na míru připravíme vše, co se týká výživy a zdravého životního stylu.

“Z toho vyroste”. Věta, kterou jsem se nějaký čas uklidňovala sama i věta, kterou mi často říkalo okolí. Mírná nadváha mé dcery a obava z podcenění možného problému byla důvodem začít hledat pomoc.  Nechtěla jsem, aby se spolužáci dceři smáli a hlavně mi šlo o to, aby se do budoucna předešlo zdravotním problémům. Hledala jsem proto poradnu s erudovanými odborníky, určitou praxí a kvalitními výsledky a tak jsem se rozhodla kontaktovat poradnu Nutrifit .

První schůzka probíhala v přátelském prostředí, kde se dceři velmi líbilo. Já jako matka odcházela s velkou nadějí a podporou, že vše podchytíme a nejsem na to sama! Pod odborným dohledem a srozumitelným vysvětlením problémů i chyb v jídelníčku jsme začali s postupnými kroky napravovat, co nebylo ideální. Teď zpětně jsem spokojená já i náš pediatr, protože se dostavily pozitivní výsledky. Stálo to za to. Návyky nám zůstávají dál už automaticky a týkají se celé rodiny, ale nejedná se o žádný přísný režim, spíš šlo o drobné úpravy a pozvolnou změnu. Hlavně oceňuji, že nám bylo vše dopodrobna vysvětleno a vše jsme rozhodovali společně, žádná direktiva to nesmíte/musíte 🙂

Proto každému, kdo si není jistý správnou skladbou jídelníčku, nebo není spokojený se svou postavou, nebo potřebuje dodržovat dietní opatření z důvodu nemoci, tuto poradnu velmi doporučuji. Poradí, podpoří, budou v tom s vámi! Jsem ráda, že jsem náš problém nenechala náhodě a včas to řešila. Musím poděkovat Mgr. Veronice Mlčochové a její kolegyni Mgr. Martině Ševčíkové, našim výživovým poradkyním, které se dodnes zajímají o to, jak se Pavlínce daří, i když už nejsme úplně aktuální klienti. Děkujeme, Aneta s rodinou.

Možná jste jako já ještě nakoupili spoustu krásné letní, čerstvě vonící zeleniny a nechcete čekat, co vám nabídnou v supermarketu za pár měsíců. Tu nevábně vypadající zeleninu, mdlé chuti, jeden kus jako druhý, skoro jako z umělé hmoty, dovezenou i přes půl světa, nebo někde ze skleníků z pod umělých lamp.

Takže pokud nemáte ideální podmínky ve sklepě, musí se nacpat mrazáky 🙂

Co je potřeba: zelenina dle chuti či potřeby každé rodiny. Hrnec, síto, horká voda, prostor na vychladnutí nebo ledová voda. Uzavíratelné sáčky, tužka, příp. kuchyňská váha a ten mrazák (takže předem si udělejte prostor, ať pak nemusíte běžet k sousedům s prosbou o uskladnění).

Doporučuji vysoce kvalitní proces pro uchování zeleniny – blanšírování, aneb spaření vroucí vodou a následné rychlé (šokové) ochlazení. Tento postup zajistí, že si zelenina takto uchová nejen co nejvíc vitaminů, ale i chuti a barvy, ale přitom se zničí všechny potencionální mikroorganismy, které by mohly způsobit zkažení.

Postup: zeleninu očistěte, omyjte, nakrájejte na kousky. Následně  musí přijít ono spaření (velký hrnec, vroucí vody 2x tolik, co zeleniny, já používám takový, co má onu vnitřní vložku se sítkem). Vhoďte část zeleniny, stačí 2 minutky varu. Pak zeleninu vylovte a zchlaďte, nejlépe ji ponořte do druhého hrnce s ledovou vodou a hned pak dejte okapat na čistou látku. Můžete i lehce osušit čistou utěrkou, kuchyňským ubrouskem.. a zbývá jen naplnit sáčky, vhodné jsou ty s uzávěrem.

Ideální je zeleninu v sáčku rozprostřít a promnout prsty, jinak se vám může stát, že se zmrazí v jednu kouli a když budete chtít použít jen část, tak budete dost bojovat. Pak už jen napsat cedulku (datum, druh zeleniny, množství) a šup do mrazáku. Rychlé a efektivní. A pokud máte doma miminko, kterému příkrmy vycházejí na zimu nebo batole, pak tuto metodu oceníte 2x tolik, protože pro své děti chce každý rodič jen tu nejlepší kvalitu 🙂

Blanšírování zdar!

Prázdniny dospěly k závěru a pro mnohé rodiče nastává období příprav svých ratolestí na každodenní školní docházku. Zároveň se také otevírají možnosti nejrůznějších víkendových výletů, neboť právě září a říjen jsou měsíce pro tyto aktivity velmi příznivé. A tak se nabízí otázka – Jak efektivně a zdravě připravit svačinu, která zasytí a dodá vše potřebné i v době, kdy jsme mimo náš domov? Řešením může být starý známý sendvič, nejčastěji v podobě obloženého chleba.  Jde o druh pokrmu sestávajícího ze dvou plátků pečiva, mezi které je vložen jeden či více druhů náplně (komponent).

Sendviče jsou po výživové stránce hodnotné pokrmy, které se dají připravit rychle a jednoduše. Pokud jsou splněna určitá pravidla, pak dodají organismu vyvážený poměr základních živin – bílkovin, sacharidů a tuků. Vhodně zvolené druhy a množství jednotlivých komponent mohou poskytnout celé spektrum vitamínů i řadu důležitých minerálních látek. Výhodou je, že máme téměř neomezené možnosti, jak jednotlivé náplně zkombinovat.

Na co se zaměřit?

Při výběru bychom se měli řídit tím, jaké živiny jednotlivé složky poskytují a dbát na celkovou přiměřenou energetickou hodnotu. Všímat bychom si měli nejen prospěšných živin, ale také těch, které jsou v nadměrné míře rizikové pro rozvoj tzv. civilizačních onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu aj.). Mezi ně řadíme zejména nadbytek nasycených tuků, trans mastné kyseliny, sůl a jednoduché cukry, zvláště ty přidané (v posledních letech hlavně v podobě glu-fru sirupu, více v našem dřívějším článku).

Výhodou správně připraveného sendviče je jeho pestrost, kdy každá jeho složka přináší jiné zdraví prospěšné živiny. Základem je výběr samotného chleba. Upřednostnit bychom měli celozrnný s vyšším podílem vlákniny. Převažující složkou chleba a pečiva obecně jsou polysacharidy, které slouží jako potupný zdroj energie. Obiloviny jsou zdrojem vitaminů sk. B a minerálních látek – fosfor, železo, vápník, hořčík, draslík, zinek a další. Vhodně zvolený tuk (máslo, margarín aj.) je zdrojem vitamínů A, D a E. Sýr, pomazánka, masný výrobek či vejce zase poskytují plnohodnotné bílkoviny. Mléčné výrobky jsou navíc hodnotným zdrojem vápníku. Sýr Cottage stejně jako Mozarella mají nižší obsah tuku i soli a patří tak k ideální volbě náplně sendviče. Krůtí šunka pro děti obsahuje zpravidla vyšší podíl masa, méně tuku i soli v porovnání s jinými masnými výrobky. V kombinaci s těmito potravinami je pak možné použít rostlinné margaríny s vyšším podílem tuku (až 70%, např. Rama) nebo máslo (82%), aniž by byl překročen parametr pro celkový tuk nebo nasycené mastné kyseliny. Obsahuje-li sýr nebo šunka vyšší podíl tuku v sušině, je pak vhodné použít margarín se sníženým obsahem tuku (45%, např. Flora).

V žádném sendviči by pak neměla chybět zelenina. Ta je zdrojem vitaminů (C, B1, B2, B6, K), minerálních látek (draslík, fosfor, hořčík, železo, vápník, mangan), rozpustné i nerozpustné vlákniny a obsahuje i další biologicky aktivní látky mj. s antioxidačními účinky (karotenoidy, flavonoidy apod.).

Pozor bychom si měli dávat na obsah soli v jednotlivých složkách. Na trhu jsou velké rozdíly v obsahu soli mezi jednotlivými druhy pečiva. Vybrat si variantu s nižším obsahem soli je však často obtížné. Vodítkem k výběru mohou být výsledky testu publikované na webových stránkách projektu “Vím, co jím a piju” viz. zde.

Obsah cukru se u běžných typů sendvičů, kde se při přípravě použije jen tuk, mléčný nebo masný výrobek a zelenina, neprojevuje. Podobné to je také u trans mastných kyselin, pokud použijeme kvalitní margarín neobsahující ztužené tuky.

Tip na zdravý sendvič:

• slunečnicový chléb (50 g), rostlinný roztiratelný tuk 70% (5 g), sýr Cottage (30 g), ředkvičky (50g)
  
• celozrnný toastový chléb (50g), rostlinný roztiratelný tuk 45% (10 g), tuňák ve vlastní šťávě (25 g), šalotka (15 g), citrónová šťáva (5 g), červená paprika (15 g), mrkev (25g) ledový salát (10 g)
• světlý toastový chléb (40 g), máslo 82% (5 g), krůtí šunka (20 g), okurka (20 g), rajče (20 g), salát (10 g)
• celozrnný rohlík (bagetka) (50g), tvarohová pomazánka (např. středomořská, z kořenové zeleniny, cizrnová aj.) (35g), kedlubna (50g)

Chia puding Nutrifit

Ingredience (na 4 porce): 60g chia semínek, 300ml mléka nebo rostlinného nápoje (my použili rýžový), 4 lžičky javorového sirupu, cca 300-400g lesního ovoce (příp. jakékoli jiné)

Read More

Častý stesk rodičů: “Nemůžu do něj/ní dostat žádnou zeleninu!” Možná patříte mezi zoufalé rodiče, kteří se s dětmi přou o každý kousek zeleniny a nevíte si rady. Jenže, co s tím??

O významu zeleniny nemá cenu polemizovat. Jednak je zdrojem nenahraditelných vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a dalších tělu prospěšných látek, jako bioflavonoidy… Nemenší význam má i důvodu vysokého obsahu vlákniny, která se podílí na správném fungování střeva a je prevencí celé řady chorob (zejm. srdečně-cévních a nádorových onemocnění). Výčet dalších benefitů by vydal na samostatný článek, ale dnes trochu od lesa… Snad Vám našich pár tipů, jak zařadit zeleninu do dětského jídelníčku a splnit pestrost i pravidelnost, pomůže.

Vyplácí se výrazně nevyzdvihovat prospěšnost zeleniny (ani ovoce), jako něčeho speciálního (ač si to právem zaslouží), ale používat je jako rutinní součást každého denního jídla. Děti poznají, když je do něčeho nutíme a je důležité, aby zeleninu jedli i sami z vlastního popudu. Jak toho dosáhnout? Prostě ji k jídlu přikládejte pokaždé, aby ji měli děti na očích a věděli, že to je součást jídla.  A když na to budou zvyklí od mala, přijde jim to zcela automatické a po zelenině se budou časem sami ptát. Pokud jim zeleninu k jídlu dávat nebudeme z důvodu, že by to stejně nejedli, naučí se, že na talíř zelenina vlastně ani nepatří a budou si  myslet, že to je takto v pořádku.

V syrové zelenině je vitaminů nejvíce a tepelnou úpravou se některé z nich mohou více či méně ničit. Jsou ale také vitaminy, resp. provitaminy, kterým ke správnému využití teplo napomáhá. Patří sem hlavně b-karoten (provitamin vitaminu A). Právě proto je vhodné zařazovat jak syrovou, tak tepelně upravenou zeleninu.

Pokud zeleninu upravíte tepelně, pamatujte, ať se nerozvaří. Důležité je, aby si zachovala barvu a lehkou křupavost. Jednak bude obsahovat více vitaminů, ale hlavně u dětí se nevzhledná a měkká zelenina snadno zprotiví. Také děti, obzvláště v předškolním věku, mají tendenci odmítat více smíchaných chutí a pachů dohromady, pozor tedy na jídla typu „čuchtanice“ 🙂 jsou to malí detektivové a mají rádi vše pod kontrolou.

Dávejte dětem zeleninu k dispozici i mezi hlavními jídly, pokud mají hlad, nemusí hned chroupat celou papriku – ze zeleniny můžete například nakrájet tenké „hranolky“ a ty namáčet do dipu z jogurtu nebo zakysané smetany a čerstvých bylinek. Nakrájenou zeleninou můžete snadno ozdobit obložené pečivo, nebo společně s dětmi připravit zeleninový pestrý talíř či salát…uvidíte, že je to bude bavit. Děti rády krájí a ochutnávají, dejte jim tu příležitost. Budou si i jídla více vážit a co si sami vyrobí, k tomu budou mít lepší vztah a určitě vše zmizí v bříšku rychleji, než když to jen pasivně dostanou naservírované až pod nos:-)

Hodně důležitá je pak pestrost ve volbě druhů zeleniny. Pokud podáváte dětem stále to stejné dokola, bude to mít časem za důsledek odmítání dané potraviny. Zkrátka se toho přejí a pak bude velký problém tento vybudovaný odpor odstranit. Takže pokud je u vás klasickou volbou rajče, paprika, mrkev, zkuste si dát za úkol, že každý týden přibude do jídelníčku něco nového nebo prostě to, co dlouho nebylo. Například ředkvičky, okurka, řepa, dýně, fazolky, květák, kedluben,…

A závěrem důležité pravidlo = k většině denních jídel má patřit zelenina – syrová nebo i tepelně upravená. Denně tedy optimálně 3 porce. A jak si představit to správné množství jedné porce? Řiďte se jednoduše pravidlem velikosti hrsti, což může u předškolních dětí ve věku 3-6 let být cca 60-90 g, u větších dětí 80-120g. Porce pro dospělého bude samozřejmě ještě větší (100-150g). A není potřeba ani složité vážení, ruku máte stále u sebe 😉 Když zelenina nebude například ke snídani, protože nachystáte zrovna jogurt s ovocem, oříšky a musli, pak by měla být u svačinky a opačně. K teplému obědu se hodí přidat právě restovaná zeleninka nebo zeleninová polévka a k večeři by měl být vždy menší salátek, nejlépe pěkně barevný.

A PS: Nezapomeňte, že jít příkladem je stěžejní 😉 Těžko děti přimějete, aby sáhli po zelenině, pokud ji sami jíte jen sporadicky. Návyky, které si v dětství osvojí je budou následovat celý život, tak jim zkusme společně položit ty správné základy.

Novinka pro poradnu Nutrifit v Brně! Jste časově zaneprázdněni a přitom byste rádi využili našich služeb?

Nově nabízíme možnost, že přijedeme až za Vámi – do práce, domů, do restaurace či na jiné smluvené místo… a to vč. diagnostického měření na Inbody.

Cena služeb zůstává stejná dle ceníku a jen bude navýšena o 250Kč/výjezd (vč. dopravného i času stráveného přesunem k Vám).

“Stévie? Neznám…” To je reakce, se kterou je možné se v dnešní době stále ještě často setkat, když se mluví o stévii, přesněji o rostlině Stevia rebaudiana Bertoni, známé jako stévie sladká či medové lístky.

Tak tedy malé seznámení s tímto “utajovaným zázrakem”

Stévie je tropická rostlina původem pocházející z Jižní a Střední Ameriky. Díky své vysoké sladivosti se používá nejčastěji jako přírodní sladidlo. List stévie je podle polohy a klimatu 10x – 30x sladší než cukr, přitom ale nekalorický. Sladké tajemství se u této rostliny skrývá v komplexních molekulách jménem steviosid (steviol-glykosid) a rebaudosid, které její neobvykle vysokou sladkost způsobují.

Ale nejprve něco o cukru a umělých sladidlech

Sladký chuťový vjem byl pro člověka vždy žádoucí a spojený s příjemnými představami. Chuť na sladké je nám vrozená a dokonce ji asociujeme s požitkem štěstím. Ke slazení se v našich končinách nejvíce používá bílý (rafinovaný) cukr z cukrové řepy, méně pak  hnědý (nerafinovaný). Známý je i dražší třtinový cukr z cukrové třtiny. Vhodnější je však zdroje jednoduchých cukrů střídat a upřednostňovat hodnotnější zdroje, jako například med, javorový sirup, agávový aj.

Stále je však potřeba mít na paměti, že z metabolického hlediska je cukr jako cukr (resp. výsledkem štěpení konečná glukóza). Je to především rychlý zdroj energie. Tělo sice cukr nezbytně potřebuje, neboť mozek nemůže bez glukózy pracovat a ani si ji jinak nahradit. Není však žádoucí, aby jednoduché cukry přesáhly 10% denního příjmu sacharidů. Střídmost je více než na místě. Potřebnou glukózu si tělo zvládne získat z komplexních sacharidů (polysacharidů), kde k jejímu uvolňování dochází pozvolna a po delší dobu, než u jednoduchých sacharidů, které jsou sice pohotovým zdrojem, ale příliš vychýlí hladinu krevního cukru v krvi (glykemie). Pokud ale tělo danou nálož jednoduchých cukrů hned nespotřebuje a nemá adekvátní odbyt, přemění tuto nadbytečnou energii do zásobního tuku a také dříve nastoupí pocit hladu. Polysacharidy tak s delší dobou vstřebávání a tedy i delší dobou zasycení jsou vhodnější zdroje glukózy a nepřináší jen energii ale i minerální látky a vitaminy, které jsou v polysacharidových potravinách navázané.

Umělými sladidly se rozumí všechny synteticky vyrobené substance s intenzivně sladkou chutí, které byly vyrobeny k použití pro potraviny a nápoje s nízkým obsahem kalorií (např. sacharin, cyklamát, acesulfam, aspartam a další). Výrobky s označením “light” se staly pro spoustu lidí alternativou cukru. Jsou “in” = “vždyť si dopřeji sladkou chuť a přitom nepřiberu”. Zcela zdravotně nezávadná se tato sladidla ovšem nejeví. Světová zdravotnická organizace (WHO) pro ně doporučuje mezní hodnoty, tzv. akceptovatelnou denní dávku (ADI), která při dodržování nijak neublíží. Ale někteří lidé mohou při nevhodné skladbě stravy, kdy volí a kombinují výrobky převážně s umělými sladidly, zkonzumovat i větší množství než je ADl. Nevýhodné na sladidlech je také to, že posilují pocit hladu, takže člověk nakonec zkonzumuje více kalorií, než kdyby primárně sáhl po cukru.

Sladidlo budoucnosti

Přibližně 5% obyvatel celého světa, v průmyslových zemích je tento podíl mnohem vyšší, jsou diabetici a téměř 30% všech lidí  má nadváhu a drží nějakou dietu. Také stále více lidí začíná více dbát o svou životosprávu a z důvodu rizika pro celkové zdraví se vyhýbají cukru i umělým sladidlům. Zdravou, přirozenou a nekalorickou alternativu tak představuje právě Stevia rebaudiana.

Díky svým odolným vlastnostem je její použití velmi široké. Může se přidávat do nejrůznějších jídel nebo léčiv. Např. do pudinků, výrobků pro diabetiky, do ovocných šťáv, cukrovinek, žvýkaček, jogurtů, vitaminových tablet, sirupů proti kašli a dalších. Jelikož je tato rostlina schopna odolat i teplotám až 200°C, může být použita při výrobě pečiva. Chemicky je stévie velice stabilní také v kyselých tekutinách.

Přednosti

• není toxická, ale naopak zdraví prospěšná
• naprosto přírodní (lze ji používat jako prášek z rozdrcených listů)
• nemá žádné kalorie
• potlačuje chuť na sladká a tučná jídla
• disponuje ohromnou sladivostí (250 – 300x sladší než cukr),
• odolává i vysokým teplotám
• nefermentuje
• chrání proti zubnímu kazu (působí antibakteriálně)
• vhodná pro diabetiky (neovlivňuje hladinu krevního cukru)
• nemá žádné vedlejší účinky.

Stévie jako léčivo

Tato rostlina je nejenom netoxická, ale tradičně se používá také k různým medicínským účelům. Podle informací paraguayské vlády vypijí zdejší obyvatelé průměrně za rok přibližně 6 až 8 kg čaje maté, což představuje každodenní konzum, a tento čaj si většinou sladí stévií.

V Jižní Americe se nepoužívá jen ke slazení čajů, ale také jako léčebný prostředek. Směs čaje maté a stévie má pomáhat při bolestech hlavy, dodávat energii, ale také léčit bolest v krku a infekce. V Paraguayi, Brazílii, Uruguayi a v Argentině se stévie tradičně užívá také jako tonikum k zachování mentální bdělosti, na podporu trávení, harmonizaci krevního tlaku a proti únavě. Podává se při zácpě a plynatosti, při nadváze, při nadbytečné tvorbě žaludečních kyselin, proti plísním a při vysokých hodnotách kyseliny močové. Indiáni Guaraní používají stévii také zevně k hojení ran, při ekzémech, akné, lupénce, ale také preventivně, aby jejich kůže zůstávala mladá a zdravá. Všeobecně se dá říct, že různé druhy stévie používají indiáni Jižní Ameriky celá staletí pro upevnění zdraví, posilování imunity, k harmonizaci všech funkcí těla a udržování jejich zdravé rovnováhy.

Současné vědecké poznatky na bázi klinických studií ukazují, že stévie dokáže zlepšovat toleranci vůči glukóze a snižovat hladinu krevního cukru, disponuje ochrannou funkcí vůči plaku a zubnímu kazu, je uplatnitelná při nadváze nebo jako přípravek k péči o pleť v kosmetice.

Doporučení na závěr

• Protože bílý prášek (extrakt) ze stévie po svém zpracování už neobsahuje téměř žádné minerální a další vitální látky, doporučuje se používat zelený prášek bohatý právě na tyto látky, který se dá koupit v prodejnách zdravé výživy a na internetu, nebo si připravovat vlastní prášek z usušených a namletých listů stévie.
• Problémy s tělesnou hmotností nevyřešíme jen výměnou cukru za přírodní stévii, ale současně také změnou způsobu stravování, plnohodnotnou stravou s vysokým podílem čerstvých potravin… To vše samozřejmě musí jít ruku v ruce s dostatkem aktivního tělesného pohybu. Pokud si nevíte rady, jsme tu pro Vás! Sestavíme jídelníček na míru, poradíme jak se vyznat v široké výživové problematice, jak zdravě nakupovat, vařit, zhubnout, přibrat…jak se zkrátka cítit NUTRIčně i fyzicky FIT = Nutrifit :-).

Přejeme pohodové prožití Vánoc a hodně úsměvů ve Vašem okolí.

Víme, že nejdůležitější jsou ty dárky, které pod stromeček dát nelze, proto Vám všem na dálku přejeme hodně lásky, spokojenosti, radosti s Vašimi blízkými a hlavně pevné zdraví.

Ať se Vám pak v novém roce daří i třeba to, co jste dlouhou dobu odkládali a najdete sílu a motivaci to změnit, ať můžete mít ze sebe radost každý den 🙂

Veronika, Kamila, Martina, Silvie, Vendula, Dáša – Váš Nutrifit tým.

– Poradíme, podpoříme, provedeme Vás výživou krok za krokem. –

Palmojádrový tuk a palmový olej se získávají z palmy olejné. Z oranžově zbarvené dužniny plodů se lisuje palmový olej.  Ořech, který je uvnitř plodu, obsahuje jádro, ze kterého se po usušení lisuje a extrahuje palmojádrový tuk.

Za posledních 30 let se produkce palmového oleje zvýšila asi 10x. Tento vzrůst kopíruje i jeho využití v potravinářském průmyslu. Strmý nárůst rozlohy palmových plantáží na úkor původních pralesních prostor ale přináší vedle ekonomického zisku i rozsáhlé ekologické problémy. Kromě toho široké zastoupení těchto tuků v mnoha potravinách poškozuje zdraví populace, která má obecně nasycených tuků ve stravě nadbytek. Najdeme ho v celé řadě výrobků, jako jsou oplatky, čokolády, smažené výrobky, slané krekry, brambůrky, je obsažen i v různých krémech, náplních a polevách, ale i v běžném pečivu.

Palmojádrový tuk se svým složením hodně podobá kokosovému tuku, a proto je výživové hodnocení v podstatě shodné s kokosovým tukem (viz.předchozí článek o kokosovém tuku).

Palmový olej se vyrábí lisováním dužniny plodů palmy olejné. Jedná se o nejlevnější ve světě vyráběný olej, což umožňují nízké výrobní náklady dané levnou pracovní silou a efektivitou produkce – vysokým hektarovým výnosem. Zatímco výnosy např. řepkového a olivového oleje jsou asi 3 t/ha, u palmového oleje jsou minimální výnosy 5 t/ha a některé údaje hovoří až o 12 t/ha.

Surový olej má výrazně oranžovo-červenou barvu danou vysokým obsahem α- a β-karotenu. Olej se však z technologických důvodů rafinuje při velmi vysoké teplotě, což vede k výraznému snížení obsahu karotenoidů. Nepříznivým doprovodným jevem takto vedené rafinace je navíc poměrně rozsáhlá tvorba látek s určitým (zatím ne zcela prokázaným) karcinogenním potenciálem. Jejich obsah v palmovém oleji je asi o řád vyšší proti ostatním olejům rafinovaným za nižších teplot.

Složení mastných kyselin palmového oleje není příliš vhodné. Obsah aterogenní palmitové kyseliny je velmi vysoký – až 40 %. Obsah příznivých polyenových kyselin je naopak velmi nízký. Ostatní rostlinné oleje mají nesrovnatelně zdravější složení mastných kyselin. Jediné, co bychom mohli na palmovém oleji hodnotit pozitivně je obsah tokoferolů (vitamin E). Obsah v surovém oleji se pohybuje v rozmezí 600 – 1000 mg/kg, v rafinovaném oleji je asi poloviční. Tyto hodnoty jsou však srovnatelné např. s řepkovým nebo slunečnicovým olejem, které mají celkově mnohem výhodnější složení.

Největším „benefitem“ palmového oleje je tedy pouze jeho vysoká výtěžnost + nízká cena = větší zisk pro firmy, které použitím levnějšího tuku ušetří na výrobních nákladech svých produktů. Pro koncového spotřebitele zde však žádný benefit nehledejte. Záludnost tohoto nevhodného tuku spočívá v tom, že se přidává do mnoha potravin, takže je vlastně tukem „skrytým“ a uniká často naší pozornosti. Zkuste se sami přesvědčit, že doma máte nespočet výrobků s tímto hojně používaným tukem. Dříve navíc výrobcům nahrávala i mezera v potravinářské legislativě, jelikož ve složení na obale stačilo uvést pouze označení „rostlinný tuk“. Takto si člověk mohl myslet, že kupuje vlastně zdravou potravinu/výrobek, ovšem na 90% výrobce použil místo dražšího a kvalitnějšího tuku právě tuk levný, dobře dostupný – palmový. Pozitivní zprávou je však to, že od roku 2015 musí být obsah palmového oleje písemně vyznačen ve složení výrobku. Spotřebitel tak má volbu, zda si takový výrobek koupí či nikoli.

V širších souvislostech najdete zamyšlení v autorském filmu Michala Gálika – Zelená poušť.

„Jak lidé ničí na jedné straně NĚCO – pro život na této planetě nezbytně potřebné, aby na straně druhé vyprodukovali NĚCO – co není nezbytné? Nepochopitelná otázka ze všech úhlů pohledu (samozřejmě krom důvodů finančních pro pár prominentů na úkor přírody, zvířat, ostatních lidí). Přesto jsme toho všichni součástí, jak smutné :-(“

Ingredience:

– na těsto: 3 vejce, 150 g třtinového cukru (jemně mletého), 60 ml řepkového oleje, 150 g polohrubé mouky, 150 g celozrnné mouky, 100 ml mléka, 1 lžička jedlé sody a kakaa
– tvarohová naplň: 500 g měkkého tvarohu, 100-150 ml mléka, 1 žloutek, 4 lžíce medu, trocha šťávy z citrónu a citrónové kůry, 1 vanilkový puding

Postup:
Tvarohovou náplň připravte vyšleháním tvarohu se žloutkem, mlékem, cukrem a pudingovým práškem. Nechejte chvíli odležet. Na těsto vyšlehejte vejce s cukrem, přidejte olej, mléko a nakonec mouky promíchané se sodou příp. práškem do pečiva. Na závěr pak přidejte kakao podle chuti a toho, jak moc tmavou bábovku máte rádi. Formu na bábovku vymažte nejdříve máslem a vysypte hrubou mouko, pak do ní dejte 1/3 těsta, poté lžící přidejte polovinu tvarohové náplně a proložte znovu těstem a pak zopakujte postup: zbylý tvaroh a nakonec poslední vrstvu tvoří opět těsto. Pečte cca 40 minut na 180°C.

Energie: celá bábovka obsahuje 12 800 kJ. Jeden kousek (1/12) obsahuje 1067 kJ a vyvážený poměr živin (B 16% = 10g, T 26% = 7,5g, S 58% = 36g).

Ať Vám chutná 🙂 ale s mírou, jeden kousek pokryje v podstatě potřeby snídaně, pokud jej doplníte ovocem (cca 150g) a 2dcl mléka.

Domníváte se, že za vzrůstající nemocností a úmrtností na kardiovaskulární nemoci stojí nadměrná konzumace tuků? Do jisté míry ano, ale není to tak jednoduché a jednoznačné, protože ovlivňujících faktorů je mnoho. Nicméně tuky k životu nezbytně potřebujeme a mnohé mohou dokonce zdraví podpořit. V povědomí lidí většinou lpí, že zdravější tuky jsou ty rostlinné a nezdravé ty živočišné.
Ne všichni ale vědí, že i ve skupině rostlinných tuků najdeme ty, jejichž aterogenní vliv je stejný nebo dokonce vyšší než u tuků živočišných! Za nejvíce problematické tuky jsou hodnoceny oleje z plodů palem (kokosový tuk/olej a palmový tuk/olej), které jsou vlastnostmi i složením zcela odlišné od tuků získaných z jiných semen a ořechů. Pojďme si je ve stručnosti představit blíže.

Kokosový tuk se získává ze sušených a mletých jader zralých kokosových ořechů. Má bod tání mezi 24 – 26 °C (proto je za těchto teplotních podmínek tuhý, ale v ústech pak rychle taje za spotřeby tepla, což může vést ke chladivému pocitu v ústech). Tohoto jevu se využívá zejména při použití kokosového tuku, jako náhrady klasického mléčného tuku např. u zmrzliny (ale i širokého spektra sušenek,…). V mnoha zemích se z finančních důvodů používá k různým kulinárním účelům, včetně smažení.

Kokosový tuk obsahuje ve svém obvyklém složení přes 70 % významně nežádoucích, aterogenních mastných kyselin (k.laurovou, myristovou a palmitovou). Na druhé straně, obsah cenných polyenových (=PUFA=polynenasycených nebo též vícenenasycených) mastných kyselin (ω-6 a zejména ω-3, které jsou výrazně protiaterogenní) je zcela zanedbatelný. Pro srovnání, mléčný tuk, který je často z cenových důvodů kokosovým tukem nahrazován, obsahuje asi 50 % těchto aterogenních kyselin a je tedy v tomto ohledu zdravější. Ve srovnání s kokosovým tukem je možno složení mastných kyselin mléčného tuku hodnotit pozitivněji, dokonce, i když přičteme význam zdraví škodlivých trans-mastných kyselin. Někdy se kokosový tuk doporučuje pro běžné kulinární využití jako náhrada obvykle používaných tuků a olejů. Běžně používané rostlinné oleje mají však nesrovnatelně příznivější složení mastných kyselin a podstatně příznivější složení má dokonce i vepřové sádlo.

Když se krom samotného složení mastných kyselin, podíváme i na obsah mikronutrientů, ani zde nenajdeme žádnou výhodu. Obsah tokoferolů, významných antioxidantů, je u kokosového tuku z výživového hlediska naprosto zanedbatelný (srov. př. řepkový olej obsahuje cca 10 x více tokoferolů/1 kg). Karotenoidy (opět známé antioxidanty) jsou obsaženy v kokosovém tuku také pouze ve stopových, bezvýznamných koncentracích.

Za jedinou významnou nutriční výhodu, která je často prodejci velmi využívána v reklamě ve srovnání s tuky živočišnými, lze považovat to, že neobsahuje cholesterol. Ovšem tam je vyzdvižen pouze tento jediný benefit a přitom je to běžná vlastnost všech ostatních rostlinných tuků a tedy nic mimořádného. A ostatní informace jsou již pro spotřebitele zamlčeny, jak jinak než za účelem výdělku. Jeho výroba je laciná a prodat ho draze díky vhodné kampani je ten nejlepší byznys!

Ve veřejnosti se pak poslední dobou čím dál více objevuje mylná informace, že kokosový olej je jedním z nejkvalitnějších tuků a často je i draze (100 – 200 kč/1l) prodáván jakožto nějaká „superpotravina“. Bohužel, toto vše plyne z iniciativy výrobců a distributorů, jejichž tvrzení, že „nezdravý“ mléčný (živočišný) tuk nahradili „zdravějším“ rostlinným tukem. Samozřejmě je to zcestné tvrzení a vůbec nereflektuje spektrum mastných kyselin a hlavně pak působení kokosového tuku v organismu. Ze stejného důvodu je nevhodné také paušální doporučování, používat kokosový tuk pro smažení, přestože je teplotně stabilní. Jeho složení je z hlediska výživy a zdraví zkrátka nežádoucí a to, že vydrží vysoké teploty při smažení či fritování, ho nezachrání (mj. jsou to stejně kulinární úpravy které by v jídelníčku neměly být). Tento tuk neobsahuje významnější množství žádné další výživově cenné složky a z toho důvodu by měl být jen zcela okrajovou součástí jídelníčku používanou případně pouze pro zpestření (když třeba nemáte ve stravě jiný aterogenní tuk, jímž kokosový tuk nahradíte). Navíc je dnes všudypřítomný, tudíž ho konzumujeme v sušenkách, čokoládách, zmrzlinách, pochutinách jako chipsy, tyčinky, cereálních a pekařských výrobcích (hotové bábovky, koblihy, donuty..) a mnoho a mnoho dalších, takže i tak ho máme ve stravě víc, než zdrávo a není tak už vůbec vhodné si ho ještě úmyslně do jídelníčku přidávat. Naopak čtěte obaly potravin a volte výroky, které jej neobsahují, pokud ovšem v dnešní době takové najdete.

Závěrem: Nekupujte draze to, co vám může poškozovat zdraví. Pokud jste už uvěřili mocné lobby marketingu a kokosový tuk si koupili, nepoužívejte ho ke konzumaci, ale mažte si jím třeba pokožku nebo udělejte zábal na vlasy, tady si neuškodíte 🙂

PS: jen malé doplnění závěrem. Doporučení jsou uvedena zejména pro běžného spotřebitele, který má nasycených tuků ve stravě dostatek, často spíše nadbytek. Pokud jste vegani (frutariáni aj.) a nemáte tedy jiný příjem nasycených tuků (z másla, sádla, mléčných výrobků, masa, uzenin, vajec atd.), pak jeho zastoupení ve vaší stravě má jiné opodstatnění, protože nasycené tuky také samozřejmě ve stravě mají své místo, ale stejně jako nenasycené. Proto pokud člověk, který konzumuje vše, má spíše doplňovat tuky mono a polynenasycené, které najde v jiných typech rostlinných tuků, v kokosovém ani palmovém ne.

Další díl článku se bude věnovat tuku podobného působení z palmy olejné.

Ingredience (pro dva):
2x čerstvý pstruh á cca 150g, pórek 200g, česnek 4 stroužky, máslo 10g, citrón, čerstvá bazalka, tříbarevný pepř, sůl, sušený tymián, sušené chilli; na pyré: brambory 300g, celer 200g, mléko 0,5dcl, máslo 10g, sůl, bílý pepř mletý.

Postup:
Očištěné a vykuchané pstruhy omyjte a osušte utěrkou. V rozříznuté břišní dutině je pokapejte citrónovou šťávou, osolte, opepřete, posypte sušeným tymiánem a troškou chilli, poté naplňte nakrájeným česnekem, pórkem na kolečka (co se vejde) a vložte tenoučký pláteček másla. Můžete spojit obě strany párátkem. Následně pstruhy osolte, opepřete, okořeňte tymiánem, potřete česnekem a pokapejte citrónem také z vnější strany. Pstruhy vložte do pekáčku vyloženým pečícím papírem, okolo obložte zbylými kolečky pórku. Pokud jste nedali máslo dovnitř, můžete dát tenké plátky nahoru. Posypte čerstvou bazalko, lehce podlijte vodou a vše dejte péct na 180°C a cca 25min.

Na pyré dejte do osolené vroucí vody vařit oloupané a nakrájené brambory (varný typ vhodný na kaši) dohromady s očištěným celerem, nakrájeným na kousky, velikostně podobné jako brambory. Do uvařených brambor s celerem přidejte máslo na zjemnění (nemusí být) a ohřáté mléko, pak rozmixujeme na hladké pyré. Osolte a ochuťte bílým pepřem, který má jemnější chuť i aroma a podtrhne chuť celeru. Pyré má voňavou oříškovou chuť a se pstruhem doslova harmonicky ladí 🙂

Energie: jedna porce (cca 100g čistého masa, 100g pórku a 250g pyré) obsahuje 1722 kJ a poměr živin (B 27% = 27,5g, T 26% = 12g, S 47% = 47g).

Protože se jedná o lehčí oběd, nezapomeňte ho doplnit polévkou, ať nemáte brzy hlad. Vhodná kombinace by mohla být v teplých měsících například s polévkou minestrone nebo svěží hráškovou a v chladnějších dnech třeba s lahodnou dýňovou nebo krémovou čočkovou. Pokud si dáte pstruha na večeři, pak již polévku není třeba přidávat.

Ať si Vaše chuťové pohárky pochutnají 🙂

Konference Dialogem ke zdraví, 

18.10.2015 pořádá STOB ve spolupráci s Fórem zdravé výživy v IKEMu  konferenci Dialogem ke zdraví  Roztříštěnost názorů na výživu všude kolem nás je až neuvěřitelná. Na konferenci Dialogem ke zdraví bude možnost poslechnout si názory zastánců různých alternativních výživových směrů a názory odborníků.

Cílem konference je dát prostor všem, kteří mají zájem diskutovat o problematice výživy a o různých výživových směrech. Dnešní doba nabízí nespočet protichůdných doporučení, jak se co nejlépe a nejzdravěji stravovat. Proč jich je tolik a kde je pravda? Účastníci si sami udělají obrázek o tom, co je a co není vhodné právě pro ně.

Chceme seznámit s přístupy těch, kteří se ve výživě angažují a podporují určité směry a vyslechnout si ve vzájemné seriozní diskusi argumenty pro i proti. Na programu bude řada populárních témat, jako je syrová (raw) strava, bezlepková dieta, odkyselení organismu a podobně.

Konference je určena nejen odborníkům, ale všem, kteří se zajímají o výživu. Jídlo je součástí života nás všech a navíc velkou měrou ovlivňuje i naše zdraví, neměl by se tedy o výživu zajímat úplně každý?

Ingredience:

600g hrášku (čerstvý nebo mražený), 1 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 0,75l vývaru (z petržele a celeru – není nutné), máta, petrželka, 100g zakysané 12% smetany, sůl, čerstvě mletý pepř, krutónky (10g na porci)

Postup:

Cibuli nakrájejte najemno a orestujte, v zápětí opečte i nasekaný česnek. Přidejte hrášek a vše promíchejte. Následně zalijte vývarem (případně nahraďte vodou) a vařte cca 10 minut do změknutí hrášku. Přidejte 4-5 lístků máty a rozmixujte tyčovým mixérem. Nakonec vmíchejte zakysanou smetanu. Ochuťte solí, pepřem. Ozdobte krutónky a petrželkou.

Energie: jedna porce cca 250ml obsahuje 746 kJ a vyvážený poměr živin (B 20% = 8,5g, T 30% = 6g, S 50% = 22g).

Kdo z dětí i dospělých by neměl rád zmrzlinu? Asi málokdo. Jak si ale v široké nabídce trhu chytře vybrat? Pojďte je s námi prozkoumat z výživového hlediska. Zmrzliny jsou k dostání v podobě nebalené (kopečkové, točené) a balené. Které jsou vhodnější a které naopak méně a proč? Odpověď najdete v našem článku.

Zmrzliny můžeme v podstatě rozdělit do třech základních kategorií.

1. Volte s opatrností:

Sem patří zmrzliny s vysokým podílem tuku. Jsou jemné, krémové, vláčné a velmi oblíbené, ale o to víc záludné, protože často pouze jediná porce odpovídá celé hodnotě snídaně nebo i večeře. Můžeme je právem nazvat kalorické bomby. Jsou to např. Magnum (1000-1400 kJ dle druhu) nebo Cornetto (1500 kJ). Pokud se řadíte mezi ty, kteří si svou hmotnost hlídají, pak pravděpodobně cíleně snížíte v důsledku přejedení se z takové zmrzliny, objem nadcházejícího jídla. Toto však není pravidlem a mnoho lidí by zvládlo i tučnou zmrzlinu a následně regulérní porci jídla, což se časem projeví na ručičce váhy. Tyto zmrzliny je proto vhodné si dopřát jen zcela výjimečně.

Rozdělení zmrzlin podle tuků: Smetanové a mléčné zmrzliny obsahují pouze mléčný tuk (rostlinný obsahovat nesmí), mléčné minimálně 2,5% a smetanové min. 8%, maximální množství nejsou limitována. Existují i zmrzliny (je jich bohužel většina, na obalu viz. Zmrzlinový krém s rostlinným tukem), které mají v klasické receptuře mléčný tuk nahrazený rostlinným tukem. Někdo by si řekl, kde je problém, vždyť rostlinný tuk je zdravý, ale pozor – většinou výrobce použije nejlevnější kokosový a palmojádrový tuk, který ač je rostlinný, kvůli svému vysokému obsahu nasycených mastných kyselin, nemá příznivé složení a představuje riziko z hlediska onemocnění srdce a cév.

Nevinné nejsou ani zmrzliny takzvaně vodové. Jejich energetická hodnota sama o sobě není vysoká, např. Calipo 380 kJ. Neobsahují sice žádný tuk a mnoho lidí má pak dojem, že si dopřávají zdravou pochoutku. Organismus si to ale bohužel nemyslí. Jsou sice nízkoenergetické, ale zato vysocesacharidové (jejich základní složkou je voda a cukr a ovocné aroma).  Po konzumaci těchto druhů zmrzlin (s vysokým glykemickým indexem i glykemickou náloží) dojde k prudkému zvýšení hladiny cukru v krvi. Následně vyplavený inzulín způsobí rychlou přeměnu cukru na zásobní tuk, aby srovnal tento výkyv v krvi a následuje pak stav zvaný hypoglykémie. Proto za krátký čas po takové zmrzlině dostane člověk hlada nebo ho tzv. honí mlsná a neví, co by snědl a často se pak motá v kolotoči podobných pochoutek, kdy si stále rozvrací hladinu cukru v krvi a děj se opakuje. V případě konzumace této skupiny zmrzlin tedy často nezpůsobí překročení denního limitu kilojoulů samotná zmrzlina, ale velké množství stravy, které pravděpodobně člověk sní v následujících hodinách. Pokud máme chuť na tuto vodovou zmrzlinu, je vhodné doplnit ji kvalitní bílkovinou, ideálně v podobě zakysaného mléčného výrobku bez přidaného cukru – bílý kefír, zákys, čímž se sníží výsledná glykémie v krvi. Tímto principem můžeme občas nahradit jednu ze svačinek, ale nemělo by to být pravidlem. U citlivějších jedinců by ale podobná kombinace mohla navodit zvýšenou peristaltiku, takže opatrně 🙂

Další nástrahy skýtají točené a kopečkové zmrzliny. Zde je největším problémem to, že jejich přesné složení se dá zjistit jen stěží. Záleží i na tom, zda cukrárna používá průmyslovou směs či vlastní postup. Rozdíly v receptuře a použitých surovinách mohou být obrovské, ale i tak ve většině případů obsluha nedokáže poskytnout údaje o složení a proto je vždy lepší dopřát si menší porci. Pokud chcete mít přehled, co mlsáte, pak by měla padnout volba na zmrzlinu balenou. U pultové zmrzliny je navíc potřeba se vyhýbat různým polevám a posypům, které často obsahují ztužené tuky a tím dále navyšují energetickou hodnotu zmrzliny. U dětí jsou pak naprosto nevhodné zmrzliny plné podezřelých barviv jako šmoulová apod. je to snad to nejhorší, co lze ze zmrzlin dítěti dát. Volte raději jogurtovou, vanilkovou, čokoládovou či ovocné, výběr bývá velký, ale obecně modře zbarveným (ne)dobrotám se vyhněte obloukem.

Ledová tříšť je další pochoutka spojená s létem a i tady velmi záleží na použitých surovinách. Často ani výrobci na baleních neuvádí přesné složení a tak se od obsluhy nemáme šanci dozvědět, co vlastně pocucáváme. Vždy s jistotou obsahuje velké množství cukru a spoustu aditiv. Zkuste někdy ledovou tříšť nechat roztát a pak ochutnat. Většina z nich se stává nepoživatelnými, jak moc jsou sladké. Tady je řešením pouze domácí výroba tříští např. z ovoce nebo kvalitní domácí šťávy. Opět je potřeba pamatovat, že se jedná o pořádnou dávku jednoduchých sacharidů, které rozvrací hladinu cukru v krvi, stejně jako u vodových zmrzlin.

2. Dobrý kompromis:

Do této kategorie ze zařadit zmrzliny na bázi tvarohu a jogurtu. Mají přijatelnou energetickou hodnotu, protože neobsahují mnoho tuku ani přidaných cukrů. Navíc se metabolicky chovají jinak než samotné vodové zmrzliny a to díky přítomnosti bílkovin, čímž výsledný glykemický index snižují. Jedním z nejvhodnějších zástupců této kategorie je Míša (53 % tvarohu, 530 kJ, 9 g sacharidů) nebo ještě lépe Mrož tvaroh od Primy (který je vhodnější, protože v polevě neobsahuje tolik nasycených MK jako Míša), dále řada zmrzlin Fit line (např. Jogurt&Malina nebo Jahoda, Tvaroh a Rybíz, Svěží ovoce, Kuba…), Big Milk (440 kJ) apod. Tyto zmrzliny jsou dostupné téměř v každém obchodě. Pokud si je dáte plánovaně s přihlédnutím k Vaší celkové energetické potřebě, nemusíte se ani o linii obávat.

Mezi méně známé, ale skutečně kvalitní výrobce patří zmrzliny Ugo (nemají zastoupení všude) a Dione (běžně v marketech), kteří vyrábí nanuky skutečně z ovoce a obsahují jen malé množství přidaného cukru. Navíc díky ovoci obsahují i určitý podíl vlákniny a vitamínů. Energeticky se pohybují kolem 400kJ na porci.

Sorbet může být další poměrně vhodnou mraženou pochoutkou, protože musí obsahovat min. 25% ovoce a žádný tuk. Zde tedy sledujte pečlivě obsah ovoce a množství přidaného cukru – ideální je samozřejmě vysoký podíl ovoce, málo přidaného cukru.

3. Skvělá volba:

Nejvhodnější variantou je bezesporu výroba vlastní domácí zmrzliny, zde se meze experimentování nekladou a variací je skutečně mnoho. Nejznámější a nejrychlejší je asi banánová zmrzlina: 5 přezrálých zmrazených banánů, 100ml mléka a může být i trocha javorového sirupu, vše rozmixovat do jemné konzistence cca 3 mina naplnit do formiček nebo rovnou servírovat. Podobných rychlých receptů je plný internet a během pár minut máte zmrzlinu hotovou a navíc víte, co jste do ní dali a jde to i bez dalších aditiv 🙂

Další tipy na skvělou domácí zmrzlinu:

– měkký tvaroh nebo bílý jogurt či směs jogurtu a tvarohu + čerstvé sezónní ovoce rozmixujte a dejte zmrazit. Můžete ochutit i čtverečkem čokolády s vysokým obsahem kakaa, oříšky nebo lžičkou medu…

– zmrazený ochucený tvaroh: od Milko: Ovofit, Biotvaroh; od Madeta: Jihočeský tvaroh s ovocem, Fitness tvaroh; od Danone: Activia tvarohová – stačí předělat do vhodnější nádobky a nechat zmrznout se zapíchnutým dřívkem, nebo použít formičky na nanuky.

Nejvhodnější zmrzliny jsou tedy ty, které jsou na bázi tvarohu či jogurtu, s nižším obsahem tuku a cukrů. Lze je tolerovat jako svačinku, nebo jako dezert po méně vydatném, ale vyváženém obědě.

V letním parnu je zmrzlina lákavou pochoutkou, navíc často spojenou se vzpomínkou na dětství. Pojďte si tedy vybrat tu skutečně kvalitní, která Vám neublíží, na které si pochutnáte a která se může bez výčitek stát součástí Vašeho vyváženého jídelníčku!

Ingredience (na 1 porci): bílý jogurt např. hollandia 180g (=1 kelímek), emco musli s kousky ovoce 60g, ovoce 120g (jahody, borůvky, nektarinka..).

Postup: Do vyšší sklenice postupně vrstvíme ovoce (může být i rozmačkané), jogurt, musli a stále opakujeme. Poslední vrstva je bílá, tedy jogurt, posypaný trochou musli a nakrájeným ovocem na ozdobu. Podávejte vychlazené.

Tip: ideální pohoštění při letní párty třeba na svačinku (servírujte poloviční porci) a nebo jako plnohodnotná snídaně pro hezký start dne 🙂

Energie: 1 porce obsahuje 1481kJ a vyvážený poměr živin (B 16% = 13g, T 23% = 9g, S 62% = 54g).

O důležitosti dodržování pitného režimu v letních dnech slyšíme ze všech stran.

Jaké jsou ale vhodné tekutiny a kolik bychom měli denně vypít?

Základem pitného režimu by měly být tekutiny neenergetické, bez umělých sladidel, dochucovadel a bublinek – ideálně tedy čistá voda, ať už z vodovodního řádu nebo i balená, ač ta je mnohonásobně dražší a neznamená, že její kvalita je ceně úměrně vyšší.

U balených vod (minerálních) sledujte mineralizaci tzn. celkové množství rozpuštěných látek. Ke každodennímu pití jsou vhodné ty, které mají celkovou mineralizaci v rozmezí 50 – 500 mg/l. Tomuto rozmezí odpovídá například Dobrá voda, Rájec, Toma Natura, Bonaqua… Vody s vyšší mineralizací (500-1500mg/l) by měly být jen doplňkem pitného režimu (do cca 500 ml/den). Velmi vyjímečně pak zařazujte vody silně mineralizované s celkovou mineralizací nad 1 500 mg/l (např. Poděbradka, Odyssea, Hanácká kyselka). U minerálních vod je důležité sledovat i obsah sodíku (Na+), který v nadbytku zadržuje vodu v těle a díky tomu přispívá ke zvyšování krevního tlaku a tvorbě otoků – zvlášť obezřetní by měli být kardiaci. Obsah sodíku ve vodě sledujte tak, aby byl do 20 mg/l (informaci o jeho množství najdete na etiketě). Vody s vyšším obsahem sodíku můžeme využít terapeuticky při průjmových onemocněních nebo při větší fyzické námaze, kdy dochází k vyšším ztrátám sodíku z organismu.

Pokud čistá voda nepatří k Vašim nejoblíbenějším nápojům nebo si chcete váš pitný režim zdravě zpestřit, tak si můžete vodu ochutit. Velice osvěžující, obzvláště v létě, je voda s citrónem, limetkou nebo pomerančem. Citrusy můžete jednak do vody vymačkat, ale i ozdobit džbánek vody tím, že je nakrájíte na plátky. Můžete přidat i lístky máty, meduňky nebo levanduli. Místo citrusů můžete použít i jiné ovoce (jahody, maliny, borůvky, ananas atd.) nebo zeleninu (meloun, okurek-ten je dobré luhovat 1-2 hodiny a nebo ho můžete i rozmixovat). Drobné ovoce můžete zamrazit přímo do formiček s ledem, vytvoří tak velmi hezký efekt v průhledném džbánku.

Ovocné i zeleninové limonády se stále častěji objevují i na nápojových lístcích restaurací a barů, ale jako u všech limonád (Americká, Virgin Mojito) je potřeba si uvědomit, že obsahují většinou přidaný cukr. Proto vždy přemýšlejte o množství, které vypijete.

Velké oblibě se také těší různé ovocné džusy, čerstvé šťávy tzv. freshe (zde by bylo doporučení max 2 dcl/ den a nejlépe naředit vodou). Dále jsou populární různé koktejly nebo smoothie. U nich buďte obezřetní, co se týká zkonzumovaného množství a i složení. Jeden nápoj denně zcela postačí a kvůli svému energetickému obsahu by měl být zařazen spíše jako denní jídlo – například mléčné koktejly s ovocem nebo smoothie (ovocné i zeleninové, se semínky aj.) můžete zvolit ke svačině. Nezapomínejte, že ovoce samo o sobě má cukru dostatek, proto s doslazováním velice opatrně. Nejlepší je nedoslazovat vůbec a naopak si vychutnat pravou chuť takového nápoje.

Zapomenout bychom neměli ani na čaje. Kromě pravých čajů z listů čajovníku dle různého stupně fermentace (zeleného, černého a bílého, jejichž množství musíme hlídat – max. 500 ml/den) se k letnímu osvěžení skvěle hodí vychlazené kvalitní ovocné nebo bylinkové čaje (např. čaj z čerstvé máty nebo meduňky). I zde platí – sledujte množství přidaného cukru. Místo koupě balených ledových čajů, které mají velké množství přidaného cukru okolo 5-6g/100 ml, si raději udělejte vlastní domácí Ice Tea, který bude beze sporu kvalitnější, chutnější a i levnější.

Nejméně vhodné (nejen v létě) jsou sladké sycené nápoje, ať už kolové nebo jiné (malinovka, žlutá..). Problematické jsou jednak samotné bublinky (navozují falašný pocit osvěžení- stačí nám menší množství tekutiny k zahnání žízně; také narušují trávení), ale i velký nadbytek cukru (množství cukru se pohybuje okolo 8-10 g/100 ml). Množství energie, které jejich konzumací takto přijmeme například v 500 ml Kofoly odpovídá energetické hodnotě svačiny (odpovídající kelímku bílého jogurtu a kusu ovoce) a překročí v podstatě celou denní dávku jednoduchých sacharidů. Kofola ale nezasytí ani nedodá žádné hodnotné živiny. Pravidelné pití slazených vod navíc podporuje ukládání vnitřního tuku a zvyšuje riziko vzniku mnohých onemocnění (př. cukrovky II. typu a infarktu), nepřináší tedy tělu nic dobrého.

Pozor si také dejte na alkohol, a to nejen pokud si hlídáte hmotnost. V létě u vody jsou oblíbené zejména míchané nápoje a pivo, v posledních letech hodně i různá ochucená piva. I když zvolíte varianty bez alkoholu tzv. alkohol free, pořád jsou tyto nápoje hodně energeticky bohaté, obsahují mnohá dochucovadla, barviva…takže opět opatrně s množstvím. Jeden alkoholický nápoj denně je v rámci mezí, pokud jste zdraví.

Často slýchané obecné doporučení zní vypít 2 – 3 litry vody za den, ale je opravdu jen velmi orientační. Dá se zhruba říct, že by mělo být ideální doplnit cca 25-35 ml na kilogram tělesné hmotnosti za den. Přesnější množství tekutin, které bychom měli za den přijmout, je dobré nastavit s výživovým poradcem individuálně. Závisí na mnoha faktorech – věku, pohlaví, hmotnosti, okolním prostředí, fyzické aktivitě a zdravotním stavu, případně i na užívaných lécích. Nejjednodušším indikátorem toho, jestli pijete dostatečně, je barva moči. Ta by měla být světlá bez výraznějšího zápachu. Důležité je také předcházet pocitu žízně. Ta je totiž již známkou počáteční dehydratace, která vede k bolestem hlavy, pálením očí, snížení psychické i fyzické výkonnosti a v dlouhodobém horizontu k trávicím potížím, žlučovým nebo ledvinovým kamenům. Proto pijte průběžně po celý den a ne nárazově!!!

Nezapomeňte, že děti a starší lidé mají fyziologicky snížený práh pocitu žízně a snadněji tak u nich dochází k dehydrataci. Z tohoto důvodu by u nich měl být pitný režim více sledován. Není nutné zapisovat každý vypitý mililtr, ale stačí si například nachystat ráno 1,5l vody do samostatné lahve a v polovině dně mít právě polovinu vypitou a druhou do večera.

Tip: Ideální teplota nápojů je okolo 16 stupňů, proto se vyvarujte konzumaci příliš ledových nápojů, zbytečně dráždí žaludek, působí paradoxní pocit žízně kvůli překrvení hltanu a u citlivějších jedinců můžou způsobit i bolest v krku, což je v létě vždy nepříjemné.

Hodně krát byla v článku zmiňována problematika přidaného cukru v nápojích, který je velmi často přidáván ve formě glukózo-fruktózového sirupu. O jeho rizikovosti, v případě nadbytečné konzumace, si můžete přečíst v minulém článku.

Všem našim klientům: bývalým, současným i budoucím, ze všech našich poboček i těm na dálku –  internetovým a také čtenářům našich článků a receptů, přejeme slunečné léto plné pohody a krásných zážitků!

Omluvte zároveň případné delší objednací doby i skrze naše dovolené. I my se snažíme regenerovat, abychom se Vám po zbytek roku mohly věnovat v plné síle 🙂

Tým Nutrifit.

Ingredience (1 porce): těstoviny 120g (již uvařené), brokolice 100g, rajčata 100g, jarní cibulka, paprika kapie 50g, cizrna 50g, olivový olej extra virgine 5ml, citrónová šťáva, sůl, pepř, bylinky dle chuti, tofu natural 90g (1/2 balení) nebo 50g balkánský sýr.

Postup: Těstoviny z tvrdé pšenice (semolinové) uvařte al dente a pak propláchněte studenou vodou. Mezi tím lehce spařte nakrájenou očištěnou brokolici. Dále nakrájejte omytá rajčata, jarní cibulku, papriku a vše pak dejte do servírovací mísy. Přidejte cizrnu, tu si můžete klidně uvařit již den předem a nebo použijte konzervovanou (nejlépe pak Bonduelle Vapeur-upravenou na páře). Na závěr přidejte nakrájené tofu nebo balkánský sýr. Zakápněte olejem, osolte, opepřete, přidejte pár kapek šťávy z citrónu nebo čerstvé bylinky a vše lehce promíchejte, ať se zelenina příliš „nerozbije“.

Tip: Pro obměnu můžete místo cizrny použít i jiné luštěniny, například červenou čočku, fazole, hrách a nebo pak také brokolici nahradit květákem, rajčata mrkví. Možností je spousta 🙂

Energie: 1 porce s tofu obsahuje 2168 kJ a vyvážený poměr živin (B 23% = 29g, T 26% = 15g, S 51% = 65g).

Energie: 1 porce s balkánským sýrem obsahuje 2159 kJ a vyvážený poměr živin(B 19% = 24g, T 30% = 17g, S 51% = 65g).

Fruktóza, pro mnohé možná pojem cizí, i když je součástí naší každodenní stravy. Zkusíme Vám ve stručnosti představit základní fakta, které by měl každý znát.

Co to tedy je? 

Fruktóza je jednoduchý cukr (monosacharid), který je v povědomí veřejnosti známý spíše jako ovocný cukr.  Přirozeně se totiž vyskytuje v ovoci, medu a některé zelenině. V této formě byl konzumován odjakživa a nepředstavoval žádné nebezpečí. Naopak byl vždy považován za zdravější formu cukru a dokonce doporučován diabetikům, protože nezvyšuje produkci inzulinu. V poslední době jsou však důkazy o tom, že nadměrný příjem fruktózy může přispívat k rozvoji obezity a dalších závažných onemocnění, zejména kardiovaskulárního systému.

Jak je to možné?

Vždyť ovoce a zelenina jsou odborníky neustále doporučované potraviny a obecně jich konzumujeme stále méně, než kolik by bylo žádoucí. Med je přece také zdravější formou sladidla… Ano, to je sice všechno  pravda. Ovšem je tu jedno velké ALE,  hlavním zdrojem v příjmu fruktózy v dnešní době už zdaleka není ovoce nebo med. Bohužel jsou to potraviny, do kterých byl cukr přidán dodatečně, tedy až při jejich výrobě a tudíž se v takových potravinách nevyskytuje přirozeně. Přidaný cukr může být buď ve formě sacharózy (což je tzv. disacharid složený ze dvou jednoduchých sacharidů – glukózy a fruktózy), nebo ve formě tzv. vysokofruktózového kukuřičného sirupu (nebo glukózo-fruktózového sirupu, zkráceně glu-fru sirup).
Glukózo-fruktózový sirup byl vynalezen na konci 70. let a neustále se jeho produkce a tedy i spotřeba zvyšuje, protože se používá v obrovském množství potravin, i tam, kde byste to nečekali. Současně od této doby významně rostl výskyt nadváhy a obezity. Závislost mezi používáním tohoto sladidla a výskytem obezity je prokázána. Ač nejde vše svádět na vrub glu-fru sirupu, jeho podíl na nárůstu zmíněných onemocnění je zřejmý.

Co je to glukózo-fruktózový sirup?

Jedná se o sladidlo, které se vyrábí z pšeničného nebo kukuřičného škrobu jeho štěpením. Výsledným produktem je velmi sladká tekutina, která má oproti řepnému cukru (sacharóze) větší podíl fruktózy. Širokého využití našel proto glukózo-fruktózový sirup zejména pro finanční nenáročnost jeho výroby a pro jeho vyšší sladivost, která je až 2,5x vyšší než sacharóza. Tudíž stačí menší množství tohoto sirupu pro dosažení patřičné sladkosti výrobku a výrobce výrazně ušetří. To, že je tekutý, je pro výrobce také výhodou, protože ho nemusí nijak rozpouštět a například v pečivu svou konzistencí zajišťuje vláčnost a také delší čerstvost.

Kde všude glukózofruktózový sirup najdeme?

Když se podrobně podíváme na etikety potravin, zjistíme, že je skoro všudypřítomný. Najdeme ho ve slazených nápojích, ve sladkostech (bohužel hodně často v těch určených dětem!!), ve zmrzlinách, slazených mléčných produktech, ale i ve snídaňových cereáliích, müsli tyčinkách, pečivu, dresincích, kečupech, polotovarech, instantních výrobcích, v uzeninách, alkoholických nápojích…

Bohužel zatím není nijak legislativně předepsáno, aby výrobce uváděl na etiketách množství přidaného cukru. Na některých obalech tuto informaci najdeme, ale není to zdaleka pravidlem. Často tedy neodlišíme, kolik sacharidů je přirozeně se vyskytujících v potravině (př. sacharidy z obilovin, laktóza v mléku a mléčných výrobcích, přirozeně se vyskytující cukry v ovoci) a jaký podíl celkového obsahu sacharidů byl přidán až v průběhu výroby pro větší senzorickou atraktivnost výrobků. Ve složení potraviny by ale přidaný cukr být uveden měl – buď jako sacharóza, cukr, nebo právě glukózo-fruktózový sirup. Nezjistíme tedy bohužel, kolik ho tam je přesně přidáno, ale víme, že tam je. A pokud je uveden na prvních místech ve složení výrobku, je jeho hlavní nebo jednou z hlavních složek.

Jaká jsou tedy rizika nadměrné konzumace fruktózy?

Hlavním rozdílem mezi metabolizmem glukózy a fruktózy je to, že fruktóza nepodněcuje tvorbu inzulínu, tak jako glukóza a má tedy malou glykemickou odezvu, což je považováno za pozitivní. Negativní je pak fakt, že fruktóza se metabolizuje v játrech rovnou na triglyceridy (TAG), které se pak ve formě tuku ukládají v těle. Glukóza se také z části může přeměňovat metabolickými pochody na tuk, obzvláště pokud je přijímána v nadbytku, ale jen asi z 5%, kdežto fruktóza až ze 40%!

Odborné studie tak dokládají spojitost mezi spotřebou fruktózy a rozvojem tzv. metabolického syndromu, obezity, hypertenze (vysokého krevního tlaku), diabetu mellitu II. typu a vysoké hladiny krevních lipidů.  Na rozdíl od glukózy navíc fruktóza nestimuluje tvorbu důležitých látek – poslů (zejm.  leptinu), které mají za úkol stimulovat centra sytosti v mozku. Není tak zajištěna přirozená regulace příjmu potravy. Jinými slovy – mozek nám neřekne, kdy máme dost.

Jak se můžeme bránit?

Snížit rizika vysoké konzumace fruktózy můžeme samozřejmě jedině snížením jejího příjmu. A nevysvětlujte si to tak, že byste neměli jíst ovoce nebo med, kde je fruktóza v přirozené podobě. Ve stravě ji v určitém množství samozřejmě také potřebujeme. Mnohem více nás ohrožují právě uměle doslazované potraviny, které mají na nadměrném příjmu fruktózy hlavní podíl.

Snažte se tedy číst obaly potravin a nakupovat s rozvahou. Sladkosti si vybírejte kvalitní, dopřejte si je jen občas za odměnu. Dávejte přednost neslazeným nápojům, neslazeným mléčným výrobkům, nesladkému pečivu. Když si například místo slazeného jogurtu dáte bílý, ušetříte až 13 g přidaných cukrů. A i když si bílý jogurt vylepšíte lžičkou marmelády, nejlépe domácí, kde si můžete být jisti složením, pořád si ušetříte asi 9 g jednoduchých cukrů oproti slazenému jogurtu.

Jedině tím, že budeme přemýšlet o tom, co jíme a ne pouze slepě konzumovat, co se nám nabízí, hlavně prostřednictvím reklamy, můžeme předcházet onemocněním, které jsou výživou z velkého podílu ovlivnitelné!

Nevíte si rady, jak se stravovat a posílit své zdraví nebo třeba zdravě zhubnout? U nás Vám sestavíme zcela individuální jídelníček na míru, aby splňoval vše, co má 🙂

Ingredience (na 8 lívanečků): 40g celozrnné mouky, 1 vejce, půl rozmačkaného banánu 60g, kakao (půl lžičky), 50g bílého jogurtu. Krém: 50g tvaroh polotučný, 30g zakysaná smetana, 15g marmeláda, 100g ovoce (jahody, pomeranč, ananas, borůvky..).

Postup: V míse rozmačkejte banán vidličkou, přidejte mouku, kakao, bílý jogurt a vejce. Vše smíchejte v hladké těsto. Rozpalte si pánvičku nebo lívanečník na střední intenzitu a zlehka opečte obě strany každého lívance. Na tuto přípravu není třeba žádný olej, stačí nepřilnavý povrch pánve.

V misce mezi tím smíchejte tvaroh, zakysanou smetanu a marmeládu nebo třeba med či javorový sirup. Tímto krémem pak lívance potřete a přidejte kousky čerstvých jahod nebo jiného sezónního ovoce, dle chuti. Pokud chcete, aby celá příprava byla ještě větší rychlovka, můžete lívance potřít třeba tvarohovou activii s různými příchutěmi. Do těsta pro obměnu můžete použít i pohankovou nebo špaldovou mouku, přidat také můžete třeba ovesné či žitné vločky, fantazii se meze nekladou.

Tip: Pro člověka s průměrným příjmem 8000 kJ/den vystačí jedna dávka (8 lívanců) na sladkou večeři. Pokud si lívance chcete dát na snídani, mělo by jich být 6ks a na svačinku pak tři. V případě oběda by mohlo být výjimečně až 11kousků a nebo lépe 8 lívanců a k nim 250ml polévky a 150-200g salátek.

Energie: jedna dávka (8 lívanečků) obsahuje 2002 kJ a vyvážený poměr živin (B 17% = 20g, T 30% = 16g, S 53% = 62g).

Energie: 1 lívaneček obsahuje 250kJ a vyvážený poměr živin (B 17% = 2,5g, T 30% = 2g, S 53% = 8g).

Léto klepe na dveře, počasí je stále teplejší a sluníčko zapadá čím dál později. Opět nastává příležitost víkendových posezení s přáteli, která jsou – zvlášť v naší dnešní době – spojena s tak oblíbeným grilováním.

I když tento způsob přípravy potravy nepatří zrovna mezi ty nejvhodnější typy úpravy jídla, lze ho za určitých podmínek a za pomoci několika triků učinit zdravějším. Grilované pokrmy mají kromě své typické chuti i nízký obsah tuků (v porovnáním s ještě méně zdravým smažením) a díky poměrně krátké době tepelné úpravy se v nich zachovávají vitaminy, minerální látky a další živiny. Aby tomu ale tak bylo, je nutné dodržet určitě podmínky.

Nejprve však pár poznatků o škodlivosti nesprávného a častého grilování:

Jelikož jde o způsob tepelné úpravy nad rozžhavenými – nejčastěji dřevěnými – uhlíky, vzniká při ní celá řada zdraví škodlivých karcinogenních (rakovinotvorných
) látek. Nejčastěji se hovoří o polycyklických aromatických uhlovodících (PAU), které vznikají při grilování rozkladem tuku, který odkapává z masa na rozžhavené uhlí. Vzniklé spaliny jsou pak teplým vzduchem opět vyneseny na grilovanou potravinu. Produkce PAU je závislá na obsahu tuku v připravované potravině. Čím tučnější je potravina, tím je také vyšší produkce karcinogenních látek. Další škodlivou látkou jsou heterocyklické aminy (HCA), které zvyšují riziko nádorů různých lidských orgánů, především prostaty, žaludku, tlustého střeva nebo prsou.

Bohužel se tyto škodlivé vlastnosti grilování neprojevují jen při přípravě masa. Také opékání potravin obsahujících škroby (především obilniny a brambory) vede ke vzniku toxické látky – akrylamidu, která v tomto případě vzniká v tmavé povrchové kůrce na povrchu jídla. To platí i o tmavé kůrce na chlebu, o topinkách a bramborácích ani nemluvě.

Samostatnou kapitolou by pak mohlo být riziko tzv. alimentárních nákaz z tepelně nedostatečně upraveného masa. Jde o infekce či otravy, které jsou vyvolány bakteriemi z polosyrového masa. V ČR každoročně vedou Salmonelózy, Shigelózy a Campylobakteriózy a skutečně není o co stát :-). Proto dbejte na to, aby bylo maso uděláno rovnoměrně a v případě např. kuřecích křídel či stehýnek musí jít maso samo krásně od kosti.

Původně velmi lákavé letní potěšení z široké nabídky grilovaných jídel se tedy může projevit na našem zdraví i škodlivě a je potřeba proto, co nejvíce těmto rizikům předcházet.

Chceme-li se těmto rizikovým faktorům co nejvíce vyvarovat a grilovat zdravěji, musíme dodržovat následující pravidla:

• Umývat si pořádně ruce před a po každé přípravě syrového masa.
• Zabránit zkřížené kontaminaci – nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je používat dva podnosy pro jídlo – jeden pro syrové maso a druhý pro opečené. Stejný přístup by měl být aplikován i při krájení syrových a hotových jídel – tzn. dvojí nádobí a krájecí prkénka. (Tak je to i například nařízeno legislativně ve všech veřejných stravovacích zařízeních.)
• Potraviny nenechávat na slunci, raději pracovat ve stínu. Uchovávat je v chladničce co nejdéle před uložením na gril.
• Upřednostňovat grilování ovoce a zeleniny před grilováním masa. Výše zmíněné škodlivé látky se na těchto potravinách netvoří (ovšem pokud nekonzumujete případné spálené části). Zároveň jsou výbornou přílohou obsahující vlákninu a antioxidanty.
  Ke grilování se nejvíce hodí: rajčata, cibule, papriky, cuketa, lilek, žampióny, ale i dýně, řepa, ananas, mango, jablka nebo hrušky.
• Pokud grilujete maso, nejprve je nutné ho zbavit viditelného tuku a kůže, aby nedocházelo k odkapávání tuku na dřevěné uhlí a vzniku výše zmíněných škodlivých karcinogenních látek. Vybírejte jen kvalitní maso, ryby či zeleninu a ovoce. Negrilujte uzeniny (špekáčky, párky, klobásky..), které obsahují velké množství tuku a malé množství masa, opět volte kvalitu a pokud uzeniny, pak nejlépe výrobky speciálně určené na gril.

TIP: Při grilování na dřevěném uhlí používejte odkapávací misku. Pokud se přeci jen stane, že tuk steče a na uhlících vzplane, je třeba mít po ruce rozprašovač s vodou a neprodleně uhlíky pokropte. Zmenší se tak riziko vzniku karcinogenních látek, které stoupají zpět na maso.

• Maso je vhodné marinovat. Maso se tak stává křehčí a stačí kratší doba přípravy. Maso a drůbež by se mělo marinovat nejméně 1 – 2 dny, ryby a zeleninu stačí marinovat po dobu jedné hodiny.
  Kyselé marinády, které jsou připraveny např. s citronem nebo octem vytváří na potravině „pomyslný ochranný štít“, díky kterému se do masa karcinogenní kouř tolik nedostane. Tyto kyselé šťávy mají navíc vysoký obsah enzymů, které dělají maso daleko křehčí již během prvních pár hodin marinování. Opačně fungují marinády s cukrem (medem či jinými sirupy), který na povrchu karamelizuje a snadno se přepálí. Pokud máte takové marinády rádi, maso jimi potřete až v úplném závěru grilování. Nekupujte ale maso marinované v obchodu, nelze pak bezpečně smyslovými zkouškami odhadnout čerstvost a kvalitu masa.

TIP: Nejlepší marinádu si připravíte sami z ingrediencí jako jsou víno, ocet, citron či limetková šťáva, kvalitní sójová omáčka, med, česnek, cibule, koření, bylinky a jen opravdu malé množství oleje (nejlépe řepkového)! Studie dokazují, že kvalitním marinováním (bez tuku) můžete snížít tvorbu HCA až o 92% až 99%!

• Péct maso po adekvátní dobu, aby se odstranily všechny případné nebezpečné bakterie. Zatímco se při grilování teploty pohybují v rozmezí cca 250°C – 350°C, uvnitř masa je teplota okolo 70°C. Pokud se maso neohřívá minimálně 10 minut při teplotě 72°C, hrozí riziko, že se bakterie a paraziti zcela nezničí. Je proto lepší grilovat spíše tenčí kousky masa, které se lépe propečou a opět není takový prostor pro vznik nežádoucích karcinogenních látek. Teplotu masa můžete také zkontrolovat pomocí speciálního teploměru.
• Dalším trikem, který můžete použít u větších kusu masa (hovězí steaky, kuřecí křídla…) je předpečení v troubě a poté teprve dokončení na grilu.

TIP: Grilujte špízy. Tímto velmi zábavným a atraktivním způsobem přípravy opět zkrátíte dobu přípravy na grilu při zachování chuti. Malé kousky masa, ryb nebo krevet přímo vybízí k napíchnutí na jehlu. Pak už je vše pouze na Vaší invenci, co do špízu použijete a jak vše ozdobíte.

• Neotáčet maso vidličkou. Časté otáčení masa vidličkou (píchání do něj) způsobuje uvolňování a odkapávání šťáv na uhlí. Na otáčení proto používejte místo vidličky, kleště nebo lopatky a pravidelně maso otáčejte. Časté otáčení i při nižší teplotě přípravy zkracuje potřebný čas, za který se může dostat jídlo z grilu na stůl.
• Rozehřívat pořádně gril pokud se nějaký čas nepoužíval. Je potřeba jej nejprve dobře očistit, nejlépe použít na mřížku roštu drátěný kartáč. Následně gril naplno rozehřát s přikrytým víkem na dobu alespoň 10 minut.  Tím se odstraní zapečený olej a tuk z předchozího grilování.
• Kupovat kvalitní dřevěné uhlí, které hoří beze zbytku.
• Grilovat na žhavém uhlí, nikoli na plamenech!

Zdravější alternativou klasického grilu na dřevěné uhlí je např. vodní gril, který zachycuje tuk pomocí vodní lázně. Ta je umístěna nad ohništěm a nad ní je teprve postaven samotný grilovací rošt. Odkapávání tuku je dobře vyřešené také u grilů lávových. Zde se maso prohřívá nad sálavým žárem z lávových kamenů. Síla grilování je regulována intenzitou plamene plynového hořáku. Další možností zdravějšího grilování je elektrický gril, který se vyrábí jak pro venkovní tak pro vnitřní použití. Většina elektrických grilů opéká jídlo na teflonové desce, pod kterou jsou ohřívací spirály. Tak sice přijdete o typickou kouřovou chuť grilovaného masa, ale jídlo je oproti grilu na dřevěné uhlí opečené rovnoměrně a opět bez rizika vzniku spalin z odkapávaného tuku.

Pozitivní zpráva na závěr:

I přes výčet všech rizik této oblíbené sezónní úpravy potravin není důvod k přehnanému strachu. Při dodržení pravidel, které zde zmiňujeme, není občasná konzumace grilovaných pokrmů pro organismus velkou zátěží. Obzvláště pokud ji vykompenzujete dostatečným množstvím čerstvé zeleniny a ovoce, k čemuž také letní období vybízí.

Pokud si užíváte kombinaci romantiky, společných zážitků s rodinou a přáteli, krásnou atmosféru a pobyt na čerstvém vzduchu spolu s kulinářskými zážitky a dopřejete si toto potěšení jen párkrát do roka, pak svému tělu příliš neuškodíte. Ale jako vždy je potřeba si uvědomit „všeho s mírou!”  🙂

Velmi lahodná a zároveň výživná polévka. Je obzvláště vhodná pro lidi, kteří nemají luštěniny příliš v oblibě, často jsou to bohužel i děti, které jsou ale obrazem nás dospělých. Buďte jim tedy příkladem a nezapomínejte na tuto důležitou složku naší stravy a nejlépe 2x týdně luštěniny zařazujte do svého jídelníčku. V této podobě Vám čočka učaruje. Navíc se u červené čočky nemusíte bát nadýmání.

Ingredience (na 8-10 porcí): 1 hrnek červené čočky (cca 200g), 2 lžíce řepkového oleje, 1ks cibule, 1 mrkev, 50g pórek, půl petržele, 1 žlutá paprika, 2 rajčata, 2 stroužky česneku, 1 litr vody , 1 lžička mletého kmínu, půl lžičky kurkumy, půl lžičky mleté papriky, sůl, pepř, zakysaná smetana na ozdobení, bylinky – petrželka na ozdobení, celozrnný toast (8ks, vykrajovátko).

Postup: Cibuli, mrkev, petržel, rajčata, papriku pokrájejte na malé kostičky. Na rozpálenou pánev přidejte olej, na kterém nejprve orestujte cibulku, poté kořenovou zeleninu, nakonec papriku a rajčata. Po chvíli restování přidejte červenou čočku a chvílí opečte. Vše zalijte vodou, přidejte rozetřený česnek, kurkumu, mletou papriku, osolte a jemně opepřete. Vařte do změknutí čočky, cca 20 minut. Poté odeberte 1 naběračku samotné zeleniny z polévky a zbytek rozmixujte ponorným mixérem. Případně ještě dochuťte. Do rozmixované polévky vraťte zpět trochu zeleniny, kterou jste si nechali nerozmixovanou. Jako přílohu použijte vykrájená zvířátka (2ks na porci) z celozrnného toastového chleba, která opečte na sucho na pánvi (nebo v toasteru). Na talíři polévku ozdobte lžičkou zakysané smetany a čerstvými bylinkami.

Energie: 1 porce 250ml obsahuje 902 kJ a vyvážený poměr živin (B 20% = 11g, S 55% = 29g, T 25% = 6g).

Na jaře přichází oblíbené a výživovými poradci skloňované téma „jarní detoxikace“. Příroda se začíná probouzet a s tím, jak vzrůstá její síla, člověk touží nabrat nové síly a energie s ní. Po zimě je ale vyčerpaný a oslabený, především proto, že mu chybí některé vitaminy (hlavně vitamin C a D), často v důsledku snížené konzumace ovoce a zeleniny v zimních měsících a z nedostatku slunečních paprsků. Bývá také snížená pohybová aktivita a s tím je spojený i nárůst hmotnosti …

Bylo by velmi snadné, držet pár dní či dokonce jen jeden den půst či nějakou očistnou kůru a tím se zbavit toxických látek a jako bonusu i několika kilogramů na víc. Bohužel to tak snadno nefunguje. V těle sice vznikají odpadní produkty látkové přeměny, ale ty jsou velmi důmyslným způsobem vyučovány přirozenou cestou. A to především močí, stolicí, potem a dechem. Pokud chceme tyto přirozené mechanismy podpořit, ta správná cesta je ukryta v komplexu změn životního stylu: zvýšit příjem vhodných tekutin, nutričně hodnotných potravin, přidat na pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu.

Toxická látka je definována jako látka poškozující zdraví nebo měnící funkci organismu, přičemž musí být přijata v takovém množství, aby změnu vyvolala. Do organismu se nejčastěji dostane vdechnutím, požitím, nebo pokožkou. Toxické látky mohou pocházet z rostlin, hub, může se jednat o kovy ve formě prvků, solí a organických sloučenin, látky ve vzduchu, ve vodě, mohou jimi být pesticidy, ale i látky, se kterými se setkáváme v běžném životě: některá léčiva, alkohol, drogy. Toxickou se může stát kterákoliv látka, i ta zdánlivě neškodná, pokud je přijatá v nadměrném množství! ( Př.  voda ve velmi nadměrném množství vyvolává rozvrat vodního hospodářství v organismu.)

Další domněle toxické látky přijímáme, dle mnohých, v potravě ve formě aditiv. Aditiva, neboli „Éčka“, jsou látky (syntetické, ale i přírodní), které se do potravin přidávají např. pro zlepšení chuti, vůně, konzistence, vzhledu, prodloužení trvanlivosti… Jsou to ale jedny z nejvíce hygienicko-toxikologicky testovaných látek, pro které jsou stanoveny velmi přísné limity tak, aby při jejich každodenní celoživotní konzumaci nedošlo k poškození zdraví. Pokud přesto má být jejich množství omezeno, na obalu najdete upozornění (např: „ne více než jedno balení denně“). I s těmito látkami, přijímanými v rozumné míře, si však naše tělo umí poradit i bez zásahu „zvenčí“.  Navíc jejich konzumaci můžeme snadno vysledovat na obalech a volit ty potraviny, které jich obsahují méně. Často se totiž výrobce snaží mnohými aditivy nahradit kvalitní suroviny (a pak i desítky éček najdete v různých polotovarech, směsích, pomazánkách aj.), zde už je volba na Vás. Čtěte proto obaly potravin a vybírejte ty kvalitnější, bez náhražek.

Co nedělat?

Jednodenní hladovění nebo mono-dieta. Často je zde subjektivní pocit zlepšení, pocit pohody. Je to sice nejméně rizikový způsob „očisty“, přesto doporučujeme alespoň pravidelně doplňovat tekutiny pomocí ovocných a zeleninových šťáv.

Dlouhodobé hladovění nebo dlouhodobá monodieta. Tu už doporučit nelze. Nemá významné opodstatnění. V důsledku nedostatečného příjmu potravy klesá energie a mohou se objevovat různé vedlejší příznaky jako malátnost, závratě, migrény, nervozita atp. Při jejím dodržování dochází ke změně metabolických procesů a tělo si bere energii pro svůj provoz hlavně z vlastních bílkovin, což je velmi nežádoucí. Výsledkem je deficit důležitých makro i mikro živin. Často může takováto forma půstu odstartovat i některé formy poruch příjmu potravy.

Výplach střev. Ve střevě se přirozeně vyskytují určité mikroorganismy, které nás pomáhají chránit, posilují naši imunitu a pomáhají s trávením přijatých živin. Často zatracované „kvasné procesy“, které probíhají ve střevě, jsou normální a přirozenou cestou, kterou naše tělo z potravy získává nezbytné živiny. Výplachem střev tento proces jen oddálíme a poškodíme si tím žádoucí bakteriální osídlení a tedy i náš imunitní systém.

Co dělat?

Pokud cítíme potřebu „oprostit se“ od nepotřebného a pročistit se, spíš než drastické a krátkodobé diety či hladovky, lze velmi zjednodušeně doporučit následující:

1. Zvýšit příjem čerstvého ovoce (min. 200g za den) a zeleniny (min. 300g za den).
2. Zvýšit příjem vhodných tekutin (neperlivá voda).
3. Zvýšit příjem celozrnných výrobků na úkor jednoduchých cukrů.
4. Zvýšit příjem luštěnin, ryb a libových mas.
5. Omezit solení a nekonzumovat smažené pokrmy.
6. Přidat na pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu vč. pravidelného odpočinku.
7. Pokud toužíte využít nějaké doplňky stravy, zvolte doplňky stravy na posílení funkce ledvin a jater, ovšem stále pamatujte, že jsou to jen doplňky! Mají tedy doplnit základ, který má vycházet ze zdravého životního stylu.

Rady jsou samozřejmě v obecné rovině a u každého člověka by se muselo přistupovat pak zcela individuálně i na základě hodnocení zdravotního stavu a jeho denního režimu. Takovou péči můžete u nás získat například v dlouhodobém programu a nebo sestavením jídelníčku na míru.

Rada na závěr. Stravujte se po celý rok tak, abyste na jaře nepociťovali potřebu detoxikace.  🙂 Zdraví vychází se zdravého způsobu života.

Ingredience: bílý jogurt 150g (př. Klasik Olma nebo Hollandia), musli sypané 40g (s energií +/- 1500kJ/100g), ovoce 150g (např. kiwi, banán, mango, jahody, borůvky, pomeranč), dle Vaší chuti.

Postup: do misky dejte bílý jogurtu a sypané musli, na talíř si nakrájejte omyté ovoce. Fantazii se meze nekladou 🙂 Pokud si upravíte velikost porce k Vaší potřebě, můžete recept samozřejmě použít i jako vhodnou svačinku.

Energie: jedna porce obsahuje 1484kJ a vyvážený poměr živin (B 13 % = 11g, T 24% = 10g, S 63% = 55g).

Tip:  při výběru musli dávejte přednost sypanému místo zapékaného. Sledujte jeho energetickou hodnotu, protože některé druhy snídaňových cereálií by se daly svým obsahem přidaných cukrů řadit spíše mezi cukrovinky, než ke zdravé snídani. Obsah přidaných cukrů by měl být do 30g/100g. A důležitý je i obsah vlákniny, zde platí, čím více, tím lépe. Minimální obsah by měl být 5g na 100g výrobku. U tuků je dobré sledovat ve složení celkový obsah do 12g/100g.

Je 1. dubna a poradna Nutrifit slaví právě dnes své 5. narozeniny.

Přinášíme Vám při této příležitosti jedinečnou akci, která tu ještě nikdy nebyla!

A není to aprílový žertík 🙂

Po celý narozeninový měsíc, tedy až do 30.dubna si můžete přijít pro Vaši osobní slevu na tělesnou analýzu.

Jak získat výhodnou cenu 100,- místo 240,-?

Stačí kliknout zde a dát„ To se mi líbí“.  

Když se pak do poradny na měření objednáte, ověříme, zda jste našim fanouškem a sleva je ihned Vaše.

štola z dvojnásobného množství

Ingredience: 250 g špaldová mouka, 1 lžička jedlé sody, 50 g cukr moučka (nejlépe provoněný vanilkovým luskem), 1 vejce, 50 g hera, 125 g polotučný tvaroh (půl vaničky), 1 lžička zakysané smetany, špetička soli, citrónová kůra, 25 g rozinek a 25 g goji (nebo kandované ovoce), 50g ořechů, trocha rozpuštěného másla na potření a vanilkový cukr na posypání.

Postup: Všechny ingredience smíchejte ve vláčné těsto (ručně na vále nebo v robotovi) a nechejte čtvrt hodinku odpočinout pod utěrkou. Těsto pak vyválejte na tloušťku cca 3 cm a přeložte podélně na půl. Nebo můžete vyválet i tenčí a přeložit pak na dvakrát. Pečte v předehřáté troubě na 170° cca 35 minut a ihned po upečení potřete rozpuštěným máslem a posypte vanilkovým nebo moučkovým cukrem (do kterého si trvale vložte vanilkový lusk a cukr tak bude krásně vonět pravou vanilkou). Štola je výborná ihned po upečení, ale taktéž vydrží vláčná dlouhé dny, bez problémů jeden až dva týdny.

Energie: na celou štolu 9089 kJ (16 porcí á 40g): B 10% = 56g, T 34% = 83g, S 56% = 298g. Jeden kousek obsahuje 568 kJ (3,5g B, 5g T, 19g S).

Na velikonoční snídani si můžete dopřát dát 2kousky štoly a 2dcl kefíru (330kJ: 7g B, 2g T, 8g S) = celkem na snídani 1476kJ (16% B, 53% S, 30% T). Tím, že výjimečně chybí ke sladké snídani ovoce, nezapomeňte ho pak doplnit na svačinku. Můžete nachystat třeba ovocnou bowle, což ocení i ti, kteří mají s pravidelnou konzumací ovoce potíže 🙂

Ostatní velikonoční tipy a rady, jak spojit tradice se zdravou výživou, najdete v článku Hody, hody, doprovody…

ř

Ingredience (na 1 porci): čerstvá bazalka (10g), lučina (15g), polotučný tvaroh (50g),  sušená rajčata (15g), černé olivy (25g), kváskový chléb pšeničnožitný (100g), barevný minisalát: paprika červená (50g), paprika zelená (50g), paprika žlutá (50g). Postup: smíchejte lučinu, polotučný tvaroh, nasekanou čerstvou bazalku (pozn. bylinky, ovoce i zeleninu krájejte nejlépe keramickým nožem), nadrobno nakrájená rajčata a olivy, osolte a nechejte chvíli odležet (kdo má rád může přidat i česnek). Pomazánku si namažte na čerstvý kváskový chleba a přidejte malý (ale klidně i větší) barevný salátek z červené, zelené a žluté papriky. Tělu tak dodáte veškeré živiny, které na večeři očekává. Tuk obsažený v pomazánce pomůže využít vitaminy ze salátu, získáte tak pestrou porci karotenoidů, což jsou významné antioxidanty. Energie: celá jedna porce obsahuje 2053 kJ (B 16% = 19g, T 30% = 16g, S 54% = 65g). Tip: Když si upravíte porci dle své energetické potřeby, může být z večeře ideální svačinka, snídaně nebo oběd na cestu.

Brusinky (vaccinium macrocarpon) rostou na velmi nízkém polokeříku, který dorůstá výšky 10 až 20 cm. Je značně větvitý a neustále zelený (to je jeden z rozdílů proti opadavé borůvce, které je velmi podobná). Brusinka kvete v červnu a červenci.

Brusinky jsou jedno z mála ovoce, které přirozeně pochází ze Severní Ameriky. Dostaly jméno po Holandských a Německých osadnících, kteří je nazývali „crane berries“ (podobné keřům ptačího jeřábu). Později to bylo zkráceno na „cranberry“. Brusinkám se někdy v angličtině říká “skákající bobule“, neboť zdravé plody doslova poskakují. Dřív je lidé zkoušeli tak, že je sypali ze schodů – poškozené plody zůstaly ležet, zdravé brusinky poskakovaly dál.

Účinkům brusinek je díky jejich složení přikládán čím dál větší důraz zejména v prevenci a léčbě infekcí močových cest (IMC). Zánětem močového měchýře onemocní alespoň jednou v životě každá druhá žena.

U mnohých se toto onemocnění opakovaně vrací. Jak mohou působit brusinky na lidský organismus a jakou hrají roli v prevenci a léčbě zánětu močových cest?

Původní Američané používali brusinky ke skladování potravin, nebo jako barvivo k barvení látek, koberců a přikrývek, nebo jako obklady léčení ran způsobených jedovatými šípy. Jiné kmeny indiánů měly v oblibě brusinky sušené na slunci a přislazované javorovým sirupem. Brusinky a jejich spotřeba byla poprvé dokumentována v Severní Americe. V 17. stol. začali noví osadníci používat brusinky například při žaludečních obtížích, jaterních problémech, nemocech krevního oběhu nebo nádorových onemocněních. V kuchyních nových osadníků se brusinky začaly používat s javorovým sirupem, přidávat do kompotů a omáček k masům, pečeni a podobně. Námořníci používali brusinky bohaté na vitamin C k prevenci kurdějí.

V současné době se jí brusinky hlavně v syrovém stavu. Většinou se používají na zavařování nebo přípravu marmelád, kompotů a šťáv. Lze je přidávat do kaší, müsli, jogurtů nebo třeba do čajů. Jsou často používány při přípravě divočiny, s velkou oblibou se přidávají  ke svíčkové omáčce. Z brusinek jsou hodnotné také listy, ze kterých se připravují čaje a bylinné obklady.

Brusinky obsahují vitaminy skupiny B, karotenoidy, C. Z minerálních látek jsou brusinky bohaté na: draslík, vápník, hořčík, fosfor, sodík, železo a v menším množství jsou zde zastoupeny nikl, chrom a jód. Dále brusinky obsahují mnoho zdraví prospěšných látek jako flavonoidy, organické kyseliny či rozpustnou vlákninu (pektin).

Nové výzkumy připisují pozitivní účinek brusinek, v boji proti infekci močových cest (IMC), látce zvané proantokyanidin (PAC) = tanin (tříslová kyselina), která zabraňuje přilnavosti bakterii E. Coli v močových cestách. E.coli je největším působitelem IMC. Baktérie ulpívají v močových cestách s pomocí fimbrií, což jsou jakési vlásky na povrchu baktérií. To umožňuje baktériím zakládat kolonie a působit následně infekce. Kontrolovaná studie sledovala účinek brusinek na přilnavost bakterie E.coli na močový trakt. Testy ukázaly, že pití brusinkové šťávy zabraňovalo přilnavosti E.coli na močový trakt a tak působilo preventivně proti zánětům.

Otázkou zůstává, zda antibiotická léčba IMC podpořená působením brusinek je lepší, než bez užívání brusinek. Studie, která se pokusila odpovědět na tuto otázku, doplnila léčbu sledovaných osob antibiotiky o 400 mg brusinkového extraktu denně. Výsledky ukázaly, že užívání brusinek společně s ATB zlepšuje průběh léčby v porovnání s léčbou pouze antibiotickou.

Jiná studie pak uvedla, že brusinkové tablety (s vysokým obsahem koncentrátu) mohou zcela zabránit vzniku IMC u žen, které trpí na opakované IMC. Tedy pro ženy, které se opakovaně se záněty potýkají mohou brusinky být účinnou formou prevence této nepříjemné choroby.

Mají brusinky i jiné účinky? Studie, která byla uvedena v odborném časopise Caries Research (v r. 2006), poukázala na preventivní působení brusinek v prevenci zubního kazu. Brusinky údajně obsahují účinné látky snižující počet bakterií v ústní dutině. Na zubech a v mezerách mezi nimi se vytváří méně zubního plaku, který je hlavní příčinou vzniku zubního kazu.

Dále bylo zjištěno, že výtažek z brusinek snižuje hladinu LDL (tzv. zlého) cholesterolu (zatím pouze ve studii na zvířatech, ale očekává se podobný účinek i u lidí).

Látky obsažené v brusinkách zpevňují navíc stěny žaludeční sliznice a zabraňují bakteriím Helicobacter pylori, aby se zde usidlovaly, což preventivně působí proti vzniku  žaludečních vředů a nebezpečí vzniku karcinomu žaludku.

V poslední době jsou sledovány účinky brusinek, jako účinného léku proti herpes viru typu 2, který je jedním z nejčastějších virů v lidském těle a způsobuje nejčastěji opary. Rostlina brusinky totiž obsahuje látky omezující šíření a rozvoj viru v lidském těle. Přestože tato látka není schopná snižovat přímo infekční potenciál viru, je schopná omezovat následky infekce. Omezuje usazení viru a průnik do tkání, dokáže dokonce zkrátit nebo urychlit poslední stádium nemoci.

Brusinky jsou i velmi bezpečným suplementem, nejsou dokumentovány žádné vedlejší následky z užívání. Brusinkový extrakt je dostupný v pilulkách nebo kapslích s doporučeným dávkováním od výrobce od 400 do 2400 mg/den (tzn. 3-6 kapslí/den dle množství účinné látky).  

Ve Vašem jídelníčku můžete přidat brusinky například ráno do jogurtu nebo do jakékoli kaše (ovesné, jáhlové, pohankové..). Lze  je použít při přípravě masa, kdy jídlu dodají zajímavou nasládlou chuť. Hodí se i při pečení do koláče či sušenek a výborné jsou v kombinaci s domácí paštikou. Nebo si můžete dopřát sklenici 100% brusinkovou šťávy, možností je spousta.

Přejeme všem, co Valentýna slaví i neslaví, hodně lásky pro každý den, protože ať je jakýkoli den v roce, který nás “donutí” se zastavit a popřát komukoli lásku, pak je to jen dobře. V přání lásky se skrývá i přání dobrého zdraví, pohody a úsměvu na tváři, což bychom si měli mezi sebou přát nejen pro tento den.

Ale také nezapomínejte mít rádi sami sebe, ať už jste malí, velcí, hubení, silnější… zdraví se úzce prolíná s psychickou pohodou a proto je důležité pečovat o zdraví, jako celek. Nejlepším odrazem je Váš vnitřní pocit spokojenosti ze sebe samých …a pokud jsme Vám k tomu pomohli, pomáháme nebo můžeme pomoci, pak nás to moc těší.

Ingredience (na 2 porce) : filety lososa (260g) , malé brambory (450g), mrkev (400g), jarní cibulka (50g), česnek (4 větší stroužky), limetka, olivový olej (10 kapek), sůl, pepř, chilli papričky, bazalka, koření na ryby.

Postup: filety lososa očistěte a následně odsajte ubrouskem přebytečnou vodu. Lehce pokapejte olivovým olejem a šťávou z limetky. Osolte, opepřete, posypejte drcenými chilli papričkami, kořením na ryby a čerstvými nasekanými bylinkami (my jsme použily bazalku, ale vyzkoušet můžete i rozmarýn, čerstvé oregano apod.). Filety nechejte cca hodinu odpočinout, maso natáhne z koření a limetkové šťávy výraznější chuť.

Mezitím si důkladně očistěte brambory ve slupce (o průměru cca 3-4 cm, pokud by byly větší, pekly by se déle a pak by bylo rybí maso příliš vysušené). Rozkrojte je na půl a osolte. Mrkev nakrájejte na špalíčky cca 3 cm (kdo nemá rád zeleninu na skus, může ji předem krátce povařit). Plech vyložte pečícím papírem, na který rozprostřete brambory a špalíčky mrkve – lehce pokapejte olivovým olejem a rukami promíchejte. Nakonec přidejte nakrájenou jarní cibulku. Navrch položte filety lososa, posypejte nakrájeným česnekem, můžete přidat zbytek limetky nakrájené na kolečka a dejte péct do trouby na 190 st (cca 20 min).

Jedna porce obsahuje: 2073 kJ a vyvážený trojpoměr živin (B 18% = 22g B, T 29% = 17g, S 53% = 65g).