Fruktóza – nový nepřítel?
Fruktóza, pro mnohé možná pojem cizí, i když je součástí naší každodenní stravy. Zkusíme Vám ve stručnosti představit základní fakta, které by měl každý znát.
Co to tedy je? 
Fruktóza je jednoduchý cukr (monosacharid), který je v povědomí veřejnosti známý spíše jako ovocný cukr. Přirozeně se totiž vyskytuje v ovoci, medu a některé zelenině. V této formě byl konzumován odjakživa a nepředstavoval žádné nebezpečí. Naopak byl vždy považován za zdravější formu cukru a dokonce doporučován diabetikům, protože nezvyšuje produkci inzulinu. V poslední době jsou však důkazy o tom, že nadměrný příjem fruktózy může přispívat k rozvoji obezity a dalších závažných onemocnění, zejména kardiovaskulárního systému.
Jak je to možné?
Vždyť ovoce a zelenina jsou odborníky neustále doporučované potraviny a obecně jich konzumujeme stále méně, než kolik by bylo žádoucí. Med je přece také zdravější formou sladidla… Ano, to je sice všechno pravda. Ovšem je tu jedno velké ALE, hlavním zdrojem v příjmu fruktózy v dnešní době už zdaleka není ovoce nebo med. Bohužel jsou to potraviny, do kterých byl cukr přidán dodatečně, tedy až při jejich výrobě a tudíž se v takových potravinách nevyskytuje přirozeně. 
Přidaný cukr může být buď ve formě sacharózy (což je tzv. disacharid složený ze dvou jednoduchých sacharidů – glukózy a fruktózy), nebo ve formě tzv. vysokofruktózového kukuřičného sirupu (nebo glukózo-fruktózového sirupu, zkráceně glu-fru sirup).
Glukózo-fruktózový sirup byl vynalezen na konci 70. let a neustále se jeho produkce a tedy i spotřeba zvyšuje, protože se používá v obrovském množství potravin, i tam, kde byste to nečekali. Současně od této doby významně rostl výskyt nadváhy a obezity. Závislost mezi používáním tohoto sladidla a výskytem obezity je prokázána. Ač nejde vše svádět na vrub glu-fru sirupu, jeho podíl na nárůstu zmíněných onemocnění je zřejmý.
Co je to glukózo-fruktózový sirup?
Jedná se o sladidlo, které se vyrábí z pšeničného nebo kukuřičného škrobu jeho štěpením. Výsledným produktem je velmi sladká tekutina, která má oproti řepnému cukru (sacharóze) větší podíl fruktózy. Širokého využití našel proto glukózo-fruktózový sirup zejména pro finanční nenáročnost jeho výroby a pro jeho vyšší sladivost, která je až 2,5x vyšší než sacharóza. Tudíž stačí menší množství tohoto sirupu pro dosažení patřičné sladkosti výrobku a výrobce výrazně ušetří. To, že je tekutý, je pro výrobce také výhodou, protože ho nemusí nijak rozpouštět a například v pečivu svou konzistencí zajišťuje vláčnost a také delší čerstvost.
Kde všude glukózofruktózový sirup najdeme?
Když se podrobně podíváme na etikety potravin, zjistíme, že je skoro všudypřítomný. Najdeme ho ve slazených nápojích, ve sladkostech (bohužel hodně často v těch určených dětem!!), ve zmrzlinách, slazených mléčných produktech, ale i ve snídaňových cereáliích, müsli tyčinkách, pečivu, dresincích, kečupech, polotovarech, instantních výrobcích, v uzeninách, alkoholických nápojích…
Bohužel zatím není nijak legislativně předepsáno, aby výrobce uváděl na etiketách množství přidaného cukru. Na některých obalech tuto informaci najdeme, ale není to zdaleka pravidlem. Často tedy neodlišíme, kolik sacharidů je přirozeně se vyskytujících v potravině (př. sacharidy z obilovin, laktóza v mléku a mléčných výrobcích, přirozeně se vyskytující cukry v ovoci) a jaký podíl celkového obsahu sacharidů byl přidán až v průběhu výroby pro větší senzorickou atraktivnost výrobků. Ve složení potraviny by ale přidaný cukr být uveden měl – buď jako sacharóza, cukr, nebo právě glukózo-fruktózový sirup. Nezjistíme tedy bohužel, kolik ho tam je přesně přidáno, ale víme, že tam je. A pokud je uveden na prvních místech ve složení výrobku, je jeho hlavní nebo jednou z hlavních složek.
Jaká jsou tedy rizika nadměrné konzumace fruktózy?
Hlavním rozdílem mezi metabolizmem glukózy a fruktózy je to, že fruktóza nepodněcuje tvorbu inzulínu, tak jako glukóza a má tedy malou glykemickou odezvu, což je považováno za pozitivní. Negativní je pak fakt, že fruktóza se metabolizuje v játrech rovnou na triglyceridy (TAG), které se pak ve formě tuku ukládají v těle. Glukóza se také z části může přeměňovat metabolickými pochody na tuk, obzvláště pokud je přijímána v nadbytku, ale jen asi z 5%, kdežto fruktóza až ze 40%!
Odborné studie tak dokládají spojitost mezi spotřebou fruktózy a rozvojem tzv. metabolického syndromu, obezity, hypertenze (vysokého krevního tlaku), diabetu mellitu II. typu a vysoké hladiny krevních lipidů. Na rozdíl od glukózy navíc fruktóza nestimuluje tvorbu důležitých látek – poslů (zejm. leptinu), které mají za úkol stimulovat centra sytosti v mozku. Není tak zajištěna přirozená regulace příjmu potravy. Jinými slovy – mozek nám neřekne, kdy máme dost.
Jak se můžeme bránit?
Snížit rizika vysoké konzumace fruktózy můžeme samozřejmě jedině snížením jejího příjmu. A nevysvětlujte si to tak, že byste neměli jíst ovoce nebo med, kde je fruktóza v přirozené podobě. Ve stravě ji v určitém množství samozřejmě také potřebujeme. Mnohem více nás ohrožují právě uměle doslazované potraviny, které mají na nadměrném příjmu fruktózy hlavní podíl.
Snažte se tedy číst obaly potravin a nakupovat s rozvahou. Sladkosti si vybírejte kvalitní, dopřejte si je jen občas za odměnu. Dávejte přednost neslazeným nápojům, neslazeným mléčným výrobkům, nesladkému pečivu. Když si například místo slazeného jogurtu dáte bílý, ušetříte až 13 g přidaných cukrů. A i když si bílý jogurt vylepšíte lžičkou marmelády, nejlépe domácí, kde si můžete být jisti složením, pořád si ušetříte asi 9 g jednoduchých cukrů oproti slazenému jogurtu.
Jedině tím, že budeme přemýšlet o tom, co jíme a ne pouze slepě konzumovat, co se nám nabízí, hlavně prostřednictvím reklamy, můžeme předcházet onemocněním, které jsou výživou z velkého podílu ovlivnitelné!
Nevíte si rady, jak se stravovat a posílit své zdraví nebo třeba zdravě zhubnout? U nás Vám sestavíme zcela individuální jídelníček na míru, aby splňoval vše, co má 🙂
