Skákající bobule aneb něco málo o brusinkách

Brusinky (vaccinium macrocarpon) rostou na velmi nízkém polokeříku, který dorůstá výšky 10 až 20 cm. Je značně větvitý a neustále zelený (to je jeden z rozdílů proti opadavé borůvce, které je velmi podobná). Brusinka kvete v červnu a červenci.

Brusinky jsou jedno z mála ovoce, které přirozeně pochází ze Severní Ameriky. Dostaly jméno po Holandských a Německých osadnících, kteří je nazývali „crane berries“ (podobné keřům ptačího jeřábu). Později to bylo zkráceno na „cranberry“. Brusinkám se někdy v angličtině říká “skákající bobule“, neboť zdravé plody doslova poskakují. Dřív je lidé zkoušeli tak, že je sypali ze schodů – poškozené plody zůstaly ležet, zdravé brusinky poskakovaly dál.

Účinkům brusinek je díky jejich složení přikládán čím dál větší důraz zejména v prevenci a léčbě infekcí močových cest (IMC). Zánětem močového měchýře onemocní alespoň jednou v životě každá druhá žena.

U mnohých se toto onemocnění opakovaně vrací. Jak mohou působit brusinky na lidský organismus a jakou hrají roli v prevenci a léčbě zánětu močových cest?

Původní Američané používali brusinky ke skladování potravin, nebo jako barvivo k barvení látek, koberců a přikrývek, nebo jako obklady léčení ran způsobených jedovatými šípy. Jiné kmeny indiánů měly v oblibě brusinky sušené na slunci a přislazované javorovým sirupem. Brusinky a jejich spotřeba byla poprvé dokumentována v Severní Americe. V 17. stol. začali noví osadníci používat brusinky například při žaludečních obtížích, jaterních problémech, nemocech krevního oběhu nebo nádorových onemocněních. V kuchyních nových osadníků se brusinky začaly používat s javorovým sirupem, přidávat do kompotů a omáček k masům, pečeni a podobně. Námořníci používali brusinky bohaté na vitamin C k prevenci kurdějí.

V současné době se jí brusinky hlavně v syrovém stavu. Většinou se používají na zavařování nebo přípravu marmelád, kompotů a šťáv. Lze je přidávat do kaší, müsli, jogurtů nebo třeba do čajů. Jsou často používány při přípravě divočiny, s velkou oblibou se přidávají  ke svíčkové omáčce. Z brusinek jsou hodnotné také listy, ze kterých se připravují čaje a bylinné obklady.

Brusinky obsahují vitaminy skupiny B, karotenoidy, C. Z minerálních látek jsou brusinky bohaté na: draslík, vápník, hořčík, fosfor, sodík, železo a v menším množství jsou zde zastoupeny nikl, chrom a jód. Dále brusinky obsahují mnoho zdraví prospěšných látek jako flavonoidy, organické kyseliny či rozpustnou vlákninu (pektin).

Nové výzkumy připisují pozitivní účinek brusinek, v boji proti infekci močových cest (IMC), látce zvané proantokyanidin (PAC) = tanin (tříslová kyselina), která zabraňuje přilnavosti bakterii E. Coli v močových cestách. E.coli je největším působitelem IMC. Baktérie ulpívají v močových cestách s pomocí fimbrií, což jsou jakési vlásky na povrchu baktérií. To umožňuje baktériím zakládat kolonie a působit následně infekce. Kontrolovaná studie sledovala účinek brusinek na přilnavost bakterie E.coli na močový trakt. Testy ukázaly, že pití brusinkové šťávy zabraňovalo přilnavosti E.coli na močový trakt a tak působilo preventivně proti zánětům.

Otázkou zůstává, zda antibiotická léčba IMC podpořená působením brusinek je lepší, než bez užívání brusinek. Studie, která se pokusila odpovědět na tuto otázku, doplnila léčbu sledovaných osob antibiotiky o 400 mg brusinkového extraktu denně. Výsledky ukázaly, že užívání brusinek společně s ATB zlepšuje průběh léčby v porovnání s léčbou pouze antibiotickou.

Jiná studie pak uvedla, že brusinkové tablety (s vysokým obsahem koncentrátu) mohou zcela zabránit vzniku IMC u žen, které trpí na opakované IMC. Tedy pro ženy, které se opakovaně se záněty potýkají mohou brusinky být účinnou formou prevence této nepříjemné choroby.

Mají brusinky i jiné účinky? Studie, která byla uvedena v odborném časopise Caries Research (v r. 2006), poukázala na preventivní působení brusinek v prevenci zubního kazu. Brusinky údajně obsahují účinné látky snižující počet bakterií v ústní dutině. Na zubech a v mezerách mezi nimi se vytváří méně zubního plaku, který je hlavní příčinou vzniku zubního kazu.

Dále bylo zjištěno, že výtažek z brusinek snižuje hladinu LDL (tzv. zlého) cholesterolu (zatím pouze ve studii na zvířatech, ale očekává se podobný účinek i u lidí).

Látky obsažené v brusinkách zpevňují navíc stěny žaludeční sliznice a zabraňují bakteriím Helicobacter pylori, aby se zde usidlovaly, což preventivně působí proti vzniku  žaludečních vředů a nebezpečí vzniku karcinomu žaludku.

V poslední době jsou sledovány účinky brusinek, jako účinného léku proti herpes viru typu 2, který je jedním z nejčastějších virů v lidském těle a způsobuje nejčastěji opary. Rostlina brusinky totiž obsahuje látky omezující šíření a rozvoj viru v lidském těle. Přestože tato látka není schopná snižovat přímo infekční potenciál viru, je schopná omezovat následky infekce. Omezuje usazení viru a průnik do tkání, dokáže dokonce zkrátit nebo urychlit poslední stádium nemoci.

Brusinky jsou i velmi bezpečným suplementem, nejsou dokumentovány žádné vedlejší následky z užívání. Brusinkový extrakt je dostupný v pilulkách nebo kapslích s doporučeným dávkováním od výrobce od 400 do 2400 mg/den (tzn. 3-6 kapslí/den dle množství účinné látky).  

Ve Vašem jídelníčku můžete přidat brusinky například ráno do jogurtu nebo do jakékoli kaše (ovesné, jáhlové, pohankové..). Lze  je použít při přípravě masa, kdy jídlu dodají zajímavou nasládlou chuť. Hodí se i při pečení do koláče či sušenek a výborné jsou v kombinaci s domácí paštikou. Nebo si můžete dopřát sklenici 100% brusinkovou šťávy, možností je spousta.